Systém penzí v Česku skončil v září v propadu 30,4 miliardy korun. Za poslední čtvrtletí se schodek víc než zdvojnásobil. Příjmy z odvodů kvůli koronavirové krizi klesly, výdaje ale vzrostly. Vyplývá to z údajů ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění. Do propadu se soustava dostala letos po dvou letech v přebytku.
Příjmy zahrnují povinné odvody i dobrovolné pojištění. Letos za tři čtvrtletí byly meziročně zhruba o 14,6 miliardy nižší, tedy asi o čtyři procenta. Na konci září činily 352,7 miliardy korun. Na důchody se vyplatilo 383,1 miliardy, což je zhruba o 7,5 procenta víc než před rokem. Tehdy výdaje dosáhly 356,32 miliardy. Proti září 2013 se letos na důchody vyplatilo zhruba o sto miliard víc.
V červnu schodek činil 13,85 miliardy. O měsíc později se dostal na 20,55 miliardy, v srpnu na 24,35 miliardy a v září pak na 30,4 miliardy.
Státní rozpočet původně počítal s tím, že by se mělo na důchodovém pojištění letos vybrat 524,58 miliardy. V poslední verzi rozpočtového zákona, který se kvůli epidemii upravoval, je teď částka 482 miliard. K tomu, aby se číslo naplnilo, muselo by se do konce roku vybrat na důchodových odvodech ještě zhruba 129 miliard korun.
Česko je teď už podruhé kvůli šíření covidu v nouzovém stavu. Na jaře trval od 12. března do 17. května. Znovu ho vláda vyhlásila 5. října na 30 dní. Uzavřeny jsou školy, řada služeb a obchodů, kulturní, sportovní a rekreační zařízení. Experti už na jaře mluvili o vypnutí ekonomiky. Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) dnes řekl, že se dá očekávat, že kabinet požádá Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu.
Díky dobré kondici ekonomiky, vysoké zaměstnanosti a růstu mezd byl v minulých dvou letech důchodový systém v přebytku. Nejhorší byl podle údajů propad v roce 2013, kdy celkový deficit činil 55,1 miliardy. V dalších letech se schodek snižoval. Před dvěma lety příjmy převýšily výdaje o 18,64 miliardy, loni pak o 16,44 miliardy.
Experti poukazují na to, že většinu posledních let byla soustava v propadu. Z červených čísel se dostala jen na vrcholu konjuktury. Národní rozpočtová rada, řada expertů i někteří politici upozorňují na to, že důchodový systém není beze změn udržitelný pro příští důchodce. O reformě jedná důchodová komise. Zatím se zabývala ale spíš opatřeními, která výdaje dál zvedají.
Pravidelné zvyšování penzí nařizuje zákon. Důchody se upravují vždy od ledna o růst cen a polovinu růstu reálných mezd. Pokud by se nezdražovalo a výdělky nerostly, může vláda přidat až o 2,7 procenta.
Podle zákonných pravidel se průměrná starobní penze od ledna zvýší o 839 korun. Solidární pevná výměra, která je pro všechny stejná, se navýší o 60 korun na 3550 korun. Zásluhová procentní část penze se každému zvedne o 7,1 procenta. Valorizace si vyžádá pro příští rok zhruba 29 miliard navíc.
Samostatný důchodový účet v Česku neexistuje. Příjmy a výdaje jsou v rozpočtech jednotlivých ministerstev. Nejvíc penzí a největší sumu má na starosti Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která spadá pod ministerstvo práce. Své systémy mají pak resorty vnitra, obrany či spravedlnosti.
Hospodaření systému důchodového pojištění v září jednotlivých let v miliardách korun:
| 2013 |
247,34 |
283,93 |
- 36,60 |
| 2014 |
253,78 |
286,65 |
- 32,87 |
| 2015 |
267,92 |
294,14 |
- 26,22 |
| 2016 |
284,07 |
302,82 |
- 18,75 |
| 2017 |
307,46 |
315,28 |
- 7,81 |
| 2018 |
339,48 |
328,79 |
10,69 |
| 2019 |
367,28 |
356,32 |
10,96 |
| 2020 |
352,70 |
383,10 |
- 30,40 |
Zdroj: Ministerstvo financí