Německé zásobníky plynu jsou takřka plné, přesto o nadcházející zimě hrozí Němcům v případě extrémně nízkých teplot nedostatek této energetické suroviny. Dnes to na tiskové konferenci prohlásil šéf německého svazu provozovatelů zásobníků plynu a vodíku INES Sebastian Heinermann, podle kterého potřebuje Německo zprovoznit další terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG). Za klíčové označil také úspory domácností, které mají při silných mrazech velký podíl na spotřebě.
"Pokud se nám nepodaří před zimou otevřít další plovoucí terminály na LNG, bude možné vyhnout se předpokládanému nedostatku plynu při extrémně nízkých teplotách jen s pomocí dalších úsporných opatření," řekl Heinermann. Varoval, že případný nedostatek plynu bude znamenat opětovný růst cen na burze a omezení spotřeby v průmyslu a v plynové energetice.
Možné velké úspory při silných mrazech vidí Heinermann u domácností. "Značný podíl na spotřebě plynu má za velmi chladných teplot vytápění domácností a podniků. Při extrémně nízkých teplotách mohou být velkým přínosem dodatečná úsporná opatření především v této skupině zákazníků," řekl.
Německý zákon o energetické bezpečnosti vyžaduje, aby zásobníky plynu byly k 1. listopadu plné z 95 procent. Tento limit Německo splnilo již na konci září, podle aktuálních údajů naplněnost zásobníků přesáhla 97 procent. Zmíněný zákon rovněž stanoví, že k 1. únoru musí zůstat zásoby na nejméně 40 procentech. To podle INES může být během nadcházející zimy výzvou i při normálních teplotách. Pokud udeří extrémní mrazy, mohou být zásobníky na přelomu ledna a února zcela vyčerpány.
Prognóza INES pracuje se třemi scénáři. První z nich počítá s teplou zimou, jakou Evropa zažila v roce 2020, další naopak s chladnou podle roku 2010, poslední pak bere v úvahu takzvané normální teploty, za které INES považuje ty z roku 2016.
V případě normálních teplot by k 1. únoru mohly být německé zásoby plynu na 39 procentech, tedy o jeden procentní bod méně, než vyžaduje zákon. Do konce zimy by pak kapacita zásobníků poklesla na 15 procent. Za teplé zimy by Německo nebylo na zásobách tolik závislé, v případě příznivého vývoje by po konci topné sezony mohlo v úložištích zůstat i 65 procent plynu. To by usnadnilo opětovné plnění pro další zimu.
Aby Německo nahradilo dodávky plynu z Ruska, na kterých bylo závislé, začalo po ruské invazi na Ukrajinu budovat terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG). Prozatím byla uvedena do provozu dvě zařízení na objednávku státu, a to v dolnosaském Wilhelmshavenu a v Brunsbüttelu ve Šlesvicku-Holštýnsku. V Lubminu v Meklenbursku-Předním Pomořansku vznikl také jeden komerční terminál.
Na začátku příštího roku se očekává spuštění státem financovaného terminálu na LNG u německého ostrova Rujána v Baltském moři. O baltský terminál, jehož potřebu zpochybňují ekologové a místní obce, se zajímá Česká republika, která je s regionem infrastrukturně propojena.
O tomto terminálu, jehož výstavba pokračuje i přes kontroverze, se v rozhovoru v dnešním vydání deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) zmínil český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. V této souvislosti řekl, že si není jistý, zda Německo správně chápe svou roli pro energetickou bezpečnost Evropy. "Mám pocit, že Německo se nyní zabývá hlavě samo sebou," uvedl. Poznamenal, že úloha Německa je podobná horskému vůdci, který musí dávat pozor na ty nejslabší ve skupině, pokud je nechce ztratit. "Cílem přece je, aby skupina zůstala pohromadě a možná se v budoucnu ještě zvětšila," dodal.