Turecká centrální banka dnes podle očekávání analytiků ponechala základní úrokovou sazbu na 45 procentech. Zastavila tak sérii prudkého zvyšování sazeb, která trvala několik měsíců. Banka o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Instituci nyní vede Fatih Karahan, dosavadní guvernérka Hafize Gaye Erkanová na začátku tohoto měsíce rezignovala.
Centrální banka signalizovala, že základní úrok zůstane zachován, dokud nenastane výrazný a trvalý pokles měsíční inflace. Pod vedením Erkanové banka zpřísňovala měnovou politiku ve snaze nastolit zřetelný dezinflační kurz, tedy postupné zvolňování inflace.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan jmenoval Karahana guvernérem centrální banky s účinností od 3. února. Erkanová, která byla od loňského června první ženou v čele turecké centrální banky, rezignaci oznámila o den dříve. Odstoupila poté, co se v tureckých médiích objevila tvrzení o nepotismu, tedy obsazování lukrativních pozic příbuznými či přáteli. Erkanová tato tvrzení odmítla jako nepravdivá.
Když se Erkanová loni v létě ujala role guvernérky, byla základní úroková sazba na 8,50 procenta. Centrální banka ji pak v rychlém sledu zvyšovala, letos v lednu se tak základní úrok dostal na 45 procent.
Základní úrok začala centrální banka zvyšovat díky tomu, že prezident Erdogan změnil postoj a zanechal své nekonvenční politiky, kdy brojil proti vysokým sazbám. Jeho někdejší přístup je podle většiny ekonomů zodpovědný za to, že se do Turecka vrátila měnová krize, která prudce zvýšila životní náklady. Mnoho domácností tak mělo problém obstarat si základní zboží.
Navzdory razantnímu zvýšení sazeb ale v Turecku zůstává velmi vysoká inflace. Ta v lednu zrychlila na 64,9 procenta a je zdaleka nejvyšší v Evropě. Turecká lira mezitím setrvale oslabuje a dnes její kurz klesl na rekordní minimum. Dolar se tak prodával až za 31 lir, zatímco ještě před pěti lety stál asi pět lir.