Světový obchod čeká v důsledku ekonomických a geopolitických v příštích 8 letech celá řada změn. Podle nové analýzy Boston Consulting Group (BCG) poroste světový obchod se zbožím do roku 2032 průměrným tempem 2,8 % ročně, zatímco tempo růstu světového HDP ve stejném období se odhaduje na 3,1 %. Jsme tak svědky zásadního odklonu od trendu, kterého celý svět využíval po většinu času od konce studené války a který spočíval v tom, že hnacím motorem globalismu je právě obchod.
„Globální obchod se mění a kdysi známá mapa se nyní překresluje. Dochází ke změně rovnováhy v dodavatelských řetězcích a sousední země upevňují své regionální obchodní vztahy. Proto očekáváme, že se toky zboží po celém světě navždy změní,“ vysvětluje výkonný ředitel a seniorní partner BCG a globální vedoucí BCG Global Advantage Nikolaus Lang.
Například obchodní cesty mezi Čínou a USA nebo Čínou a EU, které bývaly vždy stabilní a rychle se rozvíjely, nyní pomalu zastiňuje vznik a rostoucí význam regionálních obchodních koridorů. Z výzkumu BCG vyplynulo pět nových faktorů globálního obchodu, které budou definovat svět v nadcházejícím desetiletí:
Dynamika obchodu s Čínou. Přetrvávající obchodní napětí a rostoucí „regulace“ obchodu mezi Čínou a Západem způsobují zpomalení obchodu. Předpokládaný pokles obchodu mezi USA a Čínou, jehož hodnota by v roce 2032 měla klesnout o 197 miliard dolarů oproti roku 2022, je proto jednou z nejvýznamnějších událostí na nově vznikající mapě světového obchodu. Obchod mezi Čínou a EU bude sice i nadále růst, ale pomaleji než celosvětový průměr.
Pevnost Severní Amerika. Spojené státy, Kanada a Mexiko budou těžit z dohody, kterou mezi sebou tyto tři státy uzavřely (USMCA). Předpokládá se, že obchod mezi USA a jejich sousedy v nadcházejícím desetiletí vzroste o 466 miliard dolarů.
Růst obchodu zemí ASEAN. Státy jihovýchodní Asie patří k největším vítězům nového uspořádání světového obchodu. Země se stávají klíčovou destinací pro společnosti, které se v oblasti výroby a zásobování snaží snížit svou závislost na Číně. Díky tomu se ze zemí ASEAN stává čím dál zásadnější platforma pro globální vývoz, jejíž kumulativní obchod podle předpokladů v příštích 10 letech vzroste o 1,2 bilionu dolarů. Díky stabilnímu základu těchto zemí zde zároveň roste množství investičních a obchodních aktivit.
Vzplanutí Indie. Indie těží z nízkých nákladů, stále schopnější pracovní síly a zlepšující se logistiky. Domácí trh tak nabývá na významu, přičemž Indie se v rámci globální výroby zároveň stává destinací pro strategii „Čína + 1“. Předpokládá se, že průměrný roční růst jejího obchodu dosáhne 6,3 %, což je více než dvojnásobek celosvětového průměru.
Dva protichůdné směry ruského obchodu. Velká část ruského obchodu se přesouvá do spřátelených zemí BRICS (Brazílie, Čína, Indie a Jihoafrická republika). Zatímco obchod Ruska s Čínou a vzroste do roku 2032 o 134 miliard dolarů a s Indií o 26 miliard dolarů, obchod s EU o 222 miliard dolarů poklesne.
„Jedním z hlavních faktorů, které k těmto změnám přispívají, je tzv. jednotková ekonomika, ale jasným katalyzátorem je také geopolitika,“ říká výkonný ředitel a seniorní partner BCG, spoluautor zprávy Marc Gilbert a dodává: „V roce, kdy nás čeká mnoho klíčových voleb po celém světě a volit se chystá téměř polovina světové populace, očekáváme, že se průmyslová politika bude i nadále zaměřovat na národní ekonomickou bezpečnost, tvorbu pracovních míst a zelenou energii. Jedním z důsledků bude posílení regionálních obchodních uskupení zejména v Severní Americe, Evropské unii a zemích ASEAN.“
Čína je dnes předním světovým vývozcem zpracovaných výrobků, ale klesá její relativní nákladová konkurenceschopnost a domácí ekonomika v Číně zpomaluje. Firmy mimo Čínu v důsledku tohoto vývoje přehodnocují svůj dodavatelský řetězec a obchod, který utichne mezi Čínou a Západem, se tak často přesune jinam. Ze sníženého objemu obchodu s Čínou budou nejvíce těžit země ASEAN a Indie. Velké množství firem přesouvá výrobu právě do těchto ekonomik, aby snížily rizika globálního dodavatelského řetězce a získaly přístup na nové trhy. V nadcházejících 10 letech tak vzroste obchod mezi zeměmi ASEAN a Čínou o úctyhodných 616 miliard dolarů. Stejně tak se zvýší obchod zemí ASEAN s USA a Japonskem, a to o více než 200 miliard dolarů.
Podle autorů zprávy přitom nadcházející změny nejsou pouhým jednorázovým výkyvem, ale jde o strukturální změny, které budou zásadním způsobem přetvářet globální ekonomiku. Firmy by s tím proto měly počítat a na nové rozložení obchodních cest se předem připravit.
Celá zpráva je ke stažení zde.