Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
     

    Detail - články
    ECB zvýšila úroky o čtvrt procentního bodu, depozitní sazba je na 2,50 procenta

    ECB zvýšila úroky o čtvrt procentního bodu, depozitní sazba je na 2,50 procenta

    10.09.2026 14:47
    Autor: ČTK

    Evropská centrální banka (ECB) dnes podle očekávání zvýšila úrokové sazby o další čtvrtinu procentního bodu. Depozitní sazba tak vzrostla na 2,50 procenta, informovala banka v tiskové zprávě. Upozornila, že konflikt na Blízkém východě nadále vytváří inflační tlaky, a předpověděla, že inflace v eurozóně po delší dobu zůstane nad dvouprocentním cílem.

    "Zvýšení evropských sazeb o čtvrt procentního bodu na zářijovém zasedání ECB bylo v podstatě jistotou už před samotným rozhodnutím. Přispěl k tomu nejen stav a výhled proinflačních rizik v evropské ekonomice, ale i komentáře vysoce postavených členů centrální banky," uvedl hlavní ekonom Portu Jan Berka.

    V červnu ECB kvůli inflačním tlakům spojeným s konfliktem na Blízkém východě přikročila k prvnímu zvýšení úroků za téměř tři roky. Depozitní sazba tehdy vzrostla o čtvrt procentního bodu na 2,25 procenta. Na červencovém zasedání banka úroky ponechala beze změny.

    ECB dnes rovněž mírně zlepšila výhled ekonomiky eurozóny. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 0,9 procenta, zatímco v červnu banka letošní hospodářský růst odhadovala na 0,8 procenta. ECB nadále předpokládá, že průměrná inflace v eurozóně v letošním roce dosáhne tří procent.

    Rychlý odhad statistického úřadu Eurostat minulý týden ukázal, že meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v srpnu zrychlil na 3,3 procenta z červencového tempa 2,9 procenta. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň za tři roky. Za jejím vzestupem stály zejména ceny energií, které se meziročně zvýšily o 14,3 procenta.

    Inflace v eurozóně se už několik měsíců pohybuje nad dvouprocentním cílem ECB. Konflikt na Blízkém východě, který koncem února odstartovaly americko-izraelské údery na Írán, vedl k výraznému zdražování ropy a plynu. To vyvolalo vzestup inflačních tlaků po celém světě.

    Ke zvýšení úrokových sazeb v červnu přikročila také Česká národní banka (ČNB). Její základní sazba vzrostla o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Na dalším zasedání na začátku srpna ČNB úroky ponechala beze změny. O jejich nastavení bude znovu rozhodovat ve čtvrtek 17. září, tedy týden po rozhodnutí ECB.

     

    Váš názor
    • Hlavním inflačním tlakem je sama ECB
      10.09.2026 23:38

      ECB vytiskne peníze na úrocích pro banky a stát je následně skrze speciální daně sebere a utratí – je v podstatě sofistikovanou, zprostředkovanou formou Weimarské republiky. To nemluvím o ziscích/příjmech bank, které prostřednictvím mezd, dividend a zpětných odkupů ( tady zisk) natečou do ekonomiky. Peněžní zásoba jen roste. Čím více peněz má banka uloženo u centrální banky tím větší bezrizikový úrokový zisk realizuje. Ideální stav banka nikomu nic nepůjčí a všechnu hotovost má u ECB. Dle mého centrální banka (třeba ECB) nemá depozita úročit. FED je na tom od roku 2008 podobně, když začal úročit vklady bank. Zvyšování úrokům je jen lití peněz do ekonomiky pokud se vklady u centrálních bank úročí.
      Lior
      • Re: Hlavním inflačním tlakem je sama ECB
        11.09.2026 7:32

        Jenže to úročení vkladů u centrální banky má své důvody a pokud by to centrální banka nedělala, tak se objeví jiné problémy. Díky jejich úročení stahuje centrální banka likviditu a stanovuje minimální úrokovou sazbu pro trh. Pokud by jen neúročila vklady, tak komerční banky ty peníze půjčí na trh, tím se objeví více likvidity a vzroste inflace ještě rychleji. Pokud by místo úročení vkladů centrální banka jen nařídila odevzdání peněz přes povinné rezervy, třeba z pár procent na desítky procent, tak by to přineslo naopak ještě větší zdražení komerčních úvěrů, propad úročení depozit a ohrozilo stabilitu menších bank, které jsou více závislé na mezibankovní likviditě... Propad úroků na depozitních účtech by vedl k utrácení a tedy inflaci. Při řízení inflace se totiž někteří opět snaží najít oběd zadarmo, jenže to nefunguje.
        intfo
        •  
          11.09.2026 13:19

          Zní to pěkně nicméně dodatečnou daní ze zisku bank ECB tiskne peníze na úhradu dluhů států. ECB nevydělává na úrocích z ekonomiky tiskne peníze na úhradu úrokům komerčním bankám. Můj odhad klidně 100 mld ročně. Dělá přesně opačné opatření. Nestahuje likviditu z trhu, ale tiskne peníze. Chápu že když 30% zisku třeba Unicredit bude z úroků ECB, můj odhad, nikdo proti této politice nic dělat nebude. Zdražení úvěrům jsem považoval za součást boje proti inflaci, ale tato politika ve skutečnosti tak moc úvěry nezdražuje, kdyby peníze na účtech ECB neúročila úvěry by byly dražší, ale to patrně není cíl ECB. Cílem ECB je něco čemu nerozumím, ale tištění peněz nikdy neskončilo dobře ať je sebesofistikovaněji maskované.
          Lior
          •  
            11.09.2026 15:38

            Rozumím tvé připomínce, ale bohužel ses nijak nevypořádal s těmi negativy, která má neúročení vkladů ze strany centrální banky. Jen opakuješ negativa této cesty. Centrální banka potřebuje teď ty peníze stáhnout z oběhu a dělá to tím, že nabídne úrok tomu, kdo je z oběhu stáhne. Ano, svým způsobem je to odsouvání inflace do budoucna a možná ještě její zhoršování. Jenže i jiné cesty mají nevýhody, které nijak neřešíš. Nevím, zda tedy vidíš řešení v tom, že peníze z oběhu stahovat nebude vůbec = bude hned vyšší inflace. Nebo je z oběhu bude stahovat bezúročně nařízením = defacto zdanění vkladů, zhoršení situace pro dlužníky, zhoršení situace pro střadatele = větší motivace k utrácení a tlak na inflaci, k tomu rostoucí nestabilita bankovního systému, horší čitelnost měnové politiky... Ani jedna cesta nenabízí oběd zdarma. Ty tu jen kritizuješ jednu cestu, ale vůbec neřešíš rizika a nevýhody těch jiných cest.
            intfo
    Aktuální komentáře
    25.10.2026
    8:39Víkendář: AI krize? Klíčová bývá v podobných případech monetární politika
    24.10.2026
    8:35Víkendář: Podobnost s rokem 1873, kdy praskla železniční bublina?
    23.10.2026
    17:27Táhnou trhy ekonomiku do recese?
    16:22Pomáhá ve skutečnosti šíření obav z AI těm, kteří jsou v popředí jejího rozvoje?
    14:43Traders Talk: Moneta bez mimořádné dividendy, technologické akcie pod tlakem. Kam se nyní dívat
    12:23Čína je pro nás minulostí, přiznal šéf Volva. Akcie automobilky se po výsledcích zřítily o 29 procent dolů
    11:38Nervozita kolem AI a hrozící ropa. Americké akcie vyčkávají, zatímco Evropa klesá  
    11:02Perly týdne: Anthropic skončí jako velice spekulativní akcie, trhy začaly regulovat AI
    9:54Na stáří si skrze DIP spoří už téměř 300 tisíc lidí
    9:40Akcie DOORNITE se začínají obchodovat na trhu Start. Otevírají nad upisovací cenou
    9:10Litner: Moneta výrazně překonala očekávání. Zklamáním je pouze chybějící mimořádná dividenda  
    8:54Rozbřesk: Služby zdražily víc, než na co si česká ekonomika vydělala
    8:51Trhy pod tlakem AI i drahé ropy. Moneta překvapila silnými výsledky, ale i absencí mimořádné dividendy  
    8:20Moneta zvýšila výhled zisku. Navyšuje odhad na letošní rok, drží dividendovou politiku
    7:55MONETA Money Bank, a.s.: Čistý zisk za tři čtvrtletí 2026 vzrostl na 5,5 mld. Kč
    6:01Umělá inteligence jako hrozba lidstvu?
    22.10.2026
    22:01Akcie prudce oslabily, technologický sektor zasáhl výprodej a trh přešel do režimu „risk off“  
    17:28AI přestane být poptávkovým tahounem zisků. Na vyšší růst celkové produktivity se zatím čeká
    16:30Nervozita kolem AI? Apple se stává bezpečným přístavem technologického sektoru  
    15:03Rostoucí zásoby a výprodej AI akcií srážejí ceny mědi

    Související komentáře
    Nejčtenější zprávy dne
    Nejčtenější zprávy týdne
    Nejdiskutovanější zprávy týdne
    Kalendář událostí
    Nebyla nalezena žádná data