Detail akcie ČEZ diskuze

a pozadí vrcholícího jaderného tendru odstartoval ČEZ mnohamiliardovou vlnu investic, která zásadně promění podobu tuzemské energetiky. Dotkne se více než 100 tisíc tuzemských domácností, ale i velkoodběratelů typu nemocnic. Řeč je o transformaci tepláren z vysoce emisního uhlí na biomasu a zemní plyn do roku 2030 a v delším časovém horizontu i na vodík. „Je to jednoznačný plán, který už běží,“ říká generální ředitel dceřiné společnosti ČEZ ESCO a šéf dozorčí rady ČEZ Teplárenská Kamil Čermák. Skupina odhaduje, že celková výše „teplárenských“ investic se bude pohybovat v rozmezí 60 až 80 miliard korun. Záměr je tak srovnatelný s dřívějším ambiciózním programem modernizace uhelných bloků, který odstartoval ještě za éry generálního ředitele Martina Romana a skončil teprve v roce 2017 s opožděným spuštěním nového bloku v elektrárně Ledvice. Investice do uhlí tehdy spolykaly zhruba 100 miliard korun. ČEZ chce část nákladů pokrýt z prostředků Modernizačního fondu, konkrétně programu HEAT, který je určen právě na modernizaci soustav zásobování teplem. Podle zástupců skupiny to však nebude stačit. Modernizační fond je financován z výnosů z povolenek, a dostupné prostředky se tedy odvíjí od cen emisních certifikátů. A jejich cena v posledních měsících klesla z více než 100 zhruba k 75 eurům za tunu CO2. Podle odhadů by tak mohlo být k dispozici zhruba 70 miliard korun. Ty jsou však určeny pro celý sektor, nikoliv jen pro ČEZ. Podle Českého statistického úřadu je na centrální zásobování teplem napojeno asi 1,8 milionu domácností (zhruba 38 procent). ČEZ Teplárenská dodává teplo přibližně 134 tisícům domácností. I když mezi její klienty patří i velkoodběratelé, podíl na celkových dodávkách je zhruba pětinový. Na trhu je i mnoho dalších hráčů, kteří potřebují modernizovat a na dotace z fondu rovněž čekají. Podle ČEZ i dalších zástupců teplárenského sektoru je třeba začít peníze čerpat rychle. V Bruselu se totiž také zpozdilo schvalování provozní podpory pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, kterou Evropská komise notifikovala teprve v minulém týdnu. To je podle ředitele Teplárenského sdružení Martina Hájka důležité z důvodů naplněnosti kapacit dodavatelů technologií, kteří na objednávky z Česka nebudou čekat donekonečna. „Velký problém je s plynovými turbínami, výrobců je na prstech jedné ruky a mají dlouhé pořadníky. Notifikace je sice schválená, ale zatím není vypsaná výzva. Výrobci přitom teplárnám drží časový slot a chtějí mít závaznou smlouvu, kterou teplárny nemohou podepsat, pokud výzva není. Hrozí proto, že je z pořadníku vyloučí,“ vysvětluje Hájek a nevylučuje i prodlevy v modernizaci. Investice ČEZ se dotknou celkem osmi krajů. V běhu je už třeba přestavba lokality bývalé černouhelné elektrárny Dětmarovice v Moravskoslezském kraji, kde ČEZ za dvě miliardy buduje nízkoemisní teplárnu na biomasu a zemní plyn. Vzhledem k rozmístění uhelných lokalit v rámci republiky však nejvíce peněz poputuje do Ústeckého kraje. Skupina už oznámila, že v severním regionu investuje do roku 2030 sto miliard korun. V této částce jsou ale zahrnuty i prostředky na výstavu obnovitelných zdrojů, těžbu lithia a v delším časovém horizontu i malých modulárních reaktorů.

... obyvatelé Vřesiny ho v referendu odmítli (https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/obyvatele-vresiny-v-referendu-odmitli-projekt-fotovoltaicke-elektrarny)

včera sjelo o nezvykle velký kus, -3,3%. Nejspíš díky zprávě, že nákupy největšího institucionálního kupce, tedy čínské centrální banky, byly v květnu přesně 0.