Praha 18. března (ČTK) - Sněmovna dnes zamítla návrh ČSSD na snížení sazeb spotřební daně z benzinu a nafty. Návrh snižoval sazbu u benzinu o 2,50 Kč na litr, u nafty o dvě koruny za litr. Snížení mělo být jen dočasné, platit mělo do konce příštího roku. Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) s návrhem ostře nesouhlasil a označil ho za "obludný populismus".
Opozici chyběly k prosazení novely zákona dva hlasy, přestože ji podpořil poslanec ODS Vlastimil Tlustý. Proti snížení daně ale byly dvě exposlankyně zelených - Věra Jakubková a Olga Zubová i někteří komunisté.
Kalousek tvrdí, že nejde o protikrizové opatření, jak tvrdí ČSSD, a že veřejné rozpočty by přišly o 15 miliard až 18 miliard korun. Varoval také, že výpadek by zasáhl fond dopravy, a ten by neměl dost peněz na dopravní stavby. "Saháte na D47 a na pražský okruh," varoval poslance i ministr dopravy Petr Bendl (ODS).
"Když snižujete daně vy, tak to je protikrizové opatření, když snižujeme daně my, tak to protikrizové opatření není," hájil svůj návrh předkladatel a stínový ministr průmyslu ČSSD Milan Urban. Předkládal ho loni v červnu, kdy ceny pohonných hmot rostly, a chtěl tak původně omezit tlak na jejich růst. "Tam, kde snižujeme daně, my máme promyšlený koncept, který je zaměřen na jednu jedinou prioritu, tedy udržet lidi v práci," reagoval Kalousek.
Podle Urbana je návrh protikrizovým opatřením, které spotřebitelům přinese víc peněz, protože ušetří za levnější benzin. Podle jeho představ by to mělo podpořit domácí poptávku a oživit ekonomiku. Urban nevyloučil, že návrh předloží znova.
Neúspěch novely připsal také opoziční KSČM, jejíž někteří poslanci pro návrh nehlasovali. "Díky odhlášení myslím čtyř komunistických poslanců tento návrh neprošel, a tedy komunisté nechali lidi na holičkách," prohlásil. Místopředseda KSČM Jiří Dolejš ČTK řekl, že pro komunisty šlo o návrh s nižší důležitostí, a neměli na něj tedy jednotné stanovisko. Navíc jim prý chyběla širší diskuse.
O smyslu snížení daně pochybují i analytici oslovení ČTK. "V současné době není "brzdou" ekonomiky vysoká cena pohonných hmot, ale celkový pokles poptávky po zboží, a s tím klesající výroba, které mají svůj původ spíše ve finanční krizi. "Jde o jinou situaci než v létě loňského roku, kdy vrcholily ceny ropy a prodražovaly vstupy chemického průmyslu i náklady přepravců," uvedl analytik BH Securities Petr Hlinomaz. Také podle analytika společnosti Cyrrus Jana Procházky by to nebyl výrazný stimul pro ekonomiku.
Ministerstvo dopravy ve stanovisku určeném sněmovnímu hospodářskému výboru uvedlo, že návrh by připravil fond dopravy až o 2,7 miliardy korun. Fond by musel své výdaje zkrátit o dvě miliardy korun a musel by také omezit některé investiční akce. To by dopadlo například na stavbu dálnice D47 k česko-polským hranicím nebo rychlostní komunikaci R52, která má spojit Brno s Vídní, tvrdí ministerstvo.
Ministerstvo dále připomnělo, že letošní rozpočet SFDI byl již několikrát krácen, a to z původních 45 miliard na současných 36,2 miliardy korun. Navíc se změnila struktura jeho příjmů. Fond přišel o miliardu korun na dotaci ze státního rozpočtu a měl místo ní dostat miliardu na daňových a jiných příjmech. "Dosavadní vývoj ekonomiky těmto předpokladům však nenasvědčuje," uvedl náměstek ministra Gustáv Slamečka. Reálný propad příjmů by se tak podle něj mohl prohloubit na víc než tři miliardy.
Další propad by podle něj nastal i u daně z přidané hodnoty. Část z vybrané daně totiž dostávají obce a kraje, a ty by tak měly méně peněz i na údržbu silnic ve svém vlastnictví. "Samosprávy se z důvodu nedostatku vlastních prostředků již v současnosti obrací na SFDI s požadavky na příspěvky zejména na opravy a údržbu komunikací. Lze tedy očekávat zhoršení stavu nejen na infrastruktuře ve vlastnictví státu," uvedl Slamečka.