Berlín (zpravodaj ČTK) - Německý hrubý domácí produkt se letos propadne o šest procent. Předpověděl to dnes v Berlíně šéf mnichovského ekonomického institutu Ifo Kai Carstensen při prezentaci studie, kterou společně vypracovaly vybrané německé, švýcarské a rakouské ekonomické instituty. V takzvané jarní expertize rovněž instituty ostře kritizují německou vládu, mimo jiné za zavedení takzvaného šrotovného.
Současná recese největší evropské ekonomiky je podle analytiků nejhorší od poválečného vzniku spolkové republiky, podle některých dokonce nejhorší od 30. let minulého století. Úrovně z roku 2008 podle odhadů německé HDP znovu dosáhne až v roce 2013. "Tempo i rozsah poklesu ekonomiky nemá v dějinách spolkové republiky obdoby," uvedl Carstensen. Z nejhlubší recese od válečných let se Německo bude zotavovat jen pomalu. Ještě v příštím roce HDP podle experta poklesne o půl procenta.
Také německá vláda zřejmě bude muset příští středu aktualizovat svůj odhad vývoje letošního HDP. Německý ministr financí Peer Steinbrück ve středu naznačil, že půjde o číslo, které bude mít pětku před desetinnou čárkou. Právě ve středu zveřejnil svůj odhad vývoje světové ekonomiky Mezinárodní měnový fond (MMF), jenž německému hospodářství pro letošek předpověděl pokles o 5,6 procenta. Poslední oficiální prognóza vlády kancléřky Angely Merkelové pochází z ledna. Tehdy ještě počítala s poklesem HDP o 2,25 procenta.
Analýza, kterou si objednala německá vláda, varuje také před rostoucí nezaměstnaností v Německu. Do konce tohoto roku bude podle něj překročena hranice čtyř milionů nezaměstnaných a do konce roku příštího by prý toto číslo mohlo vyšplhat na téměř pět milionů.
Carstensen ovšem upozornil, že prognózy jsou nyní mnohem nejistější než jindy. Důvodem je podle něj charakter samotné krize i skutečnost, že se v Německu letos konají parlamentní volby. Některé instituce už dokonce zcela rezignovaly na věštění vývoje pro rok 2010.
Ve své studii vybrané instituty kritizují i protikrizová opatření německé vlády, zejména šrotovné ve výši 2500 eur (zhruba 67.000 korun), které Německo vyplácí za koupi nového automobilu a sešrotování starého. Podle ekonomických expertů program motoristy pouze nutí k uspíšení plánované koupě. Po vyčerpání šrotovného prý poptávka po nových vozech v příštím roce znovu prudce opadne, což ještě přispěje k prohloubení recese. Experti dále konstatují, že části příjmů a úspor, které lidé vydávají na koupi nového vozu, nemohou být vynakládány na nákup jiných výrobků.
Náklady dosavadních stimulačních programů a chybějící miliardy z daní a příjmů pojistného, stejně jako rostoucí náklady na pracovním trhu se podle studie letos projeví deficitem státních financí ve výši 89 miliard eur, což odpovídá 3,7 procentu německého HDP. V roce 2010 už to má být 133 miliard, tedy 5,5 procenta HDP. Německý deník Berliner Zeitung dnes s odvoláním na daňové experty napsal, že do roku 2013 vyberou stát, jednotlivé spolkové země a obce na daních o 200 miliard eur méně, než dosud předpokládaly.
Instituty ovšem nevylučují, že se ekonomika nakonec bude vyvíjet lépe, než se dosud očekává, neboť největší propady výroby prý už má za sebou. Pokud bude rychle vyřešena mezinárodní bankovní krize a udělování úvěrů se rozproudí, nenaroste prý nezaměstnanost tak výrazně, protože firmy budou mít lepší perspektivy obratu a budou se moci vyhnout propouštění, poznamenal Carstensen.
Vypracováním prognózy byly pověřeny Ifo, Institut pro světovou ekonomiku v Kielu, Institut pro výzkum hospodářství v Halle, Porýnsko-vestfálský institut pro hospodářský výzkum a technická vysoká škola (ETH) v Curychu. Na studii spolupracovaly rovněž německá Nadace Hanse Böcklera, Rakouský institut pro hospodářský výzkum a Institut pro vyšší studia ve Vídni.
Přes hrozivá čísla německá vláda nehodlá přijmout další balíček na podporu ekonomiky. Dosud vytvořila dva, a to v celkovém objemu přes 80 miliard eur. Vláda argumentuje tím, že opatření ještě naplno neukázala svůj účinek.