Článek byl aktualizován: Ankara/Praha/Bratislava (ČTK) - Zástupci Turecka a čtyř členských zemí Evropské unie dnes podepsali mezivládní dohodu o plynovodu Nabucco, který má přivést plyn z oblasti Kaspického moře a Střední Asie do Evropy. Informovala o tom agentura AP. Plynovod má snížit energetickou závislost Evropy na Rusku a vyhýbá se území Ukrajiny.
Premiéři Turecka, Rakouska, Bulharska, Rumunska a Maďarska podpisem dohody umožnili, aby plynovod procházel přes jejich území. První zásilky plynu by měly plynovodem protéct v roce 2014, trasa by měla do Evropy přepravit ročně 31 miliard metrů krychlových.
Nabucco má přivést zemní plyn přes Turecko a jihovýchodní Evropu do Rakouska mimo území Ruska a Ukrajiny. Z rakouské přijímací stanice Baumgarten bude plyn proudit do dalších zemí západní Evropy. Podle mezivládní dohody bude moci šest partnerských zemí projektu, mezi které patří i Německo, odebrat pro svoji potřebu až 50 procent plynu, který plynovodem poteče.
"Jsme velmi rádi, že něco, na čem se české předsednictví velmi silně angažovalo, konečně dospělo do fáze podpisu. Není sice to postavený plynovod, ale je to dobrý krok na správné cestě," řekl ČTK k podpisu vládní zmocněnec pro energetickou problematiku Václav Bartuška.
Bartuška připomněl, že od počátku jednání o plynovodu Nabucco, tedy už od přelomu tisíciletí, stály před projektem dva zásadní problémy: spolehlivý zdroj plynu a role Turecka, které chtělo být víc než tranzitní zemí a trvalo na různých speciálních podmínkách. Nyní se Ankara spokojila s postavením standardní tranzitní země, která má z tranzitu finanční příjem."Teď bude klíčovou věcí zajistit pro plynovod dostatek plynu," dodal Bartuška.
Ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský od dohody čeká "konkrétní posun v realizaci klíčového projektu, který má posílit energetickou bezpečnost Evropské unie". "Dohoda dává plynovodu stabilní právní základ, který je důležitý pro všechny zúčastněné státy, ale i pro firmy, které se mají podílet na jeho výstavbě," uvedl. Oldřich Petržilka z České plynárenské unie vnímá podpis smlouvy o projektu Nabucco jako "pozitivní výsledek lednové plynové krize".
Turkmenistán již v pátek uvedl, že je připraven se na dodávkách pro plynovod podílet. Podobný postoj dnes vyjádřily Ázerbájdžán, Irák, Egypt a Sýrie. Podle Turecka by mohl být plynovodem přepravován rovněž ruský a íránský plyn. Proti účasti Íránu se však staví Spojené státy.
Slovenské ministerstvo zahraničí uvítalo dnešní podpis smlouvy jako pozitivní krok k rozrůznění zdrojů. "Nový plynovod, pokud bude úspěšně realizován, vytvoří ve střednědobém časovém horizontu podmínky pro diverzifikaci zdrojů a tras zemního plynu v regionu střední Evropy, včetně Slovenka," uvedl pro ČTK mluvčí úřadu Peter Stano.
Projekt Nabucco podporuje především Evropská unie, Rusko, jehož území obejde, proti němu vystupuje. Moskva se totiž obává, že ztratí svou pozici klíčového dodavatele surovin pro Evropu. Rusko tak počítá s vlastními projekty; plynovod South Stream má přivést do jihovýchodní Evropy ruský plyn mimo území Ukrajiny, Nordstream má surovinu přepravovat z Ruska do Německa po dně Baltského moře.
Kromě ruských obav má však plynovod i další geopolitický význam. Mohl by přeci jenom o něco urychlit cestu Turecka do EU, která se zatím zadrhává na nejrůznějších problémech. "Je to den (podpis smlouvy), kdy se můžeme podívat i do budoucnosti, a to nejen pokud jde o dodávky prvního plynu, které experti očekávají v roce 2014 nebo 2015. Tato by mohla - v následujících měsících a letech - otevřít novou éru vztahů mezi Evropskou unií a Tureckem," řekl novinářům předseda Evropské komise José Barroso.
Právě jeho komise se přitom přesvědčila, že mezi členskými státy na výstavbu Nabucca zdaleka nepanuje jednoznačná shoda. Komise původně navrhovala, aby se EU zaručila za úvěry na výstavbu nového plynovodu ve výši čtvrt miliardy eur. Po tlaku některých zemí se však tato částka snížila na 200 milionů eur a v návrhu se již přestalo mluvit o Nabuccu. Po zásahu českého předsednictví však nakonec název plynovodu v konečné verzi legislativy zůstal.