Termíny „nový normál“ a „nový mix“ nejsou jen hrou se slovy. Jeden z nich předpovídá delší období slabého růstu, druhý oživení. Který si vybrat?
Asi před rokem přišel Mohamed El-Erian se svými kolegy z Pacific Investment Management Co. s termínem „nový normál“, kterým popsali svou vizi americké ekonomické budoucnosti. Generální ředitel světově největšího dluhopisového fondu tvrdil, že snížení výdajů spotřebitelů zatížených dluhem a přísnější regulace finančních institucí povedou k tomu, že roční růst USA se bude roky držet na slabé úrovni kolem 2 %.
V současnosti přicházejí optimističtěji ladění ekonomové s novým termínem, kterým popisují budoucnost – „nový mix“. Vytvořil ho ekonom Joseph Carson z AllianceBernstein v New Yorku. Oproti tradičnímu názoru, podle něhož ekonomiku pohání spotřeba a trh s nemovitostmi, tento model předpokládá, že ekonomika je tažená spíše exporty a firemními investicemi. Poptávka poháněná touto kombinací vyvolá nárůst ekonomiky, který v letošním roce dosáhne 3,7 % a následně připraví cestu pro průměrný roční růst přesahující 3 %, předpovídá Carson.
Dost záleží na tom, který názor nakonec převáží. El-Erian upozorňuje, že na základě jeho ekonomické předpovědi již mohlo dojít k příliš velkému nárůstu cen akcií a předpovídá, že Federální rezervní systém bude držet úrokové sazby poblíž nuly po celý rok 2010. Nicméně Carson má za to, že do konce roku centrální banka přistoupí ke zvýšení sazeb na 2 %, protože ekonomika posílí. Jeho bývalý kolega z Securities, Joseph LaVorgna, předpovídá, že do 31. prosince se akciový index Standard & Poor´s 500 vyšplhá ze současné úrovně 1140 dosažené 9. března na úroveň 1325, protože „nový mix“ zvedne ekonomiku a korporátní výdaje.
Zastánci obou táborů se shodují v tom, že spotřeba se bude držet při zemi, protože domácnosti zápolí s 9,7% mírou nezaměstnanosti a s poklesem jejich čistého bohatství o 12,6 biliónů dolarů, k němuž došlo v období Velké recese. Zároveň připouštějí, že v čele oživení světové ekonomiky nebudou stát Spojené státy, ale rozvíjející se trhy. Rozcházejí se však v tom, jakou měrou se americké společnosti mohou podílet na růstu zahraničních ekonomik.
Carson se domnívá, že Spojené státy mají dobrou pozici na to, aby tohoto zahraničního oživení využily, protože v posledních letech američtí výrobci výrazně zvýšili produktivitu a tím vylepšili svou konkurenceschopnost na světových trzích. Americkému boji o podíl na celosvětovém trhu také napomáhá slabší dolar. I přes nedávné posílení k euru vlivem řeckých rozpočtových potíží americký dolar od roku 2006 poklesl oproti 6 hlavním měnám o 12 %.
Prezident Barack Obama v rámci podpory paradigmatu „nového mixu“ sdělil, že Spojené státy nemohou dále spoléhat na bublinami vytvářenou prosperitu. Chce navýšit vládou podporované financování exportu pro malé podniky o 50 % na 6 miliard dolarů ročně a více než 90 miliard dolarů z loňského stimulačního balíčku věnoval na podporu investic do alternativních energetických zdrojů.
Výkonnost americké ekonomiky od chvíle, kdy se v polovině loňského roku dotkla dna, mluví pro argumenty optimistů. Síla růstu ve druhé polovině roku 2009 předčila očekávání zastánců nového normálu - ve čtvrtém čtvrtletí ekonomika rostla nejrychlejším tempem od roku 2003 a zaznamenala nárůst o 5,9 %.
Co je ještě důležitější, exporty a firemní výdaje mají na této konjunktuře větší podíl než v dobách dřívějších oživení, zatímco spotřeba a oblast bydlení k ní přispívají méně. Některé společnosti již dokonce najímají zaměstnance. Zastánci nového normálu však neztrácejí půdu pod nohama. Tvrdí, že velká část síly ekonomiky z konce roku 2009 pocházela z dočasných faktorů, např. fiskálního stimulu a opětovného obnovení zásob, a že koncem letošního roku růst zpomalí na roční tempo kolem 2 %. To se může stát. Ale vítězství v prvním kole bitvy mezi „novým mixem“ a „novým normálem“ patří zastáncům „mixu“.
(Zdroj: Businessweek)