Řecké banky mají potíže se získáváním dostatečné peněžní likvidity a jejich situace se i přes opatření Evropské centrální banky může dál zhoršovat. Řekl to dnes ministrům financí eurozóny na schůzce v Madridu šéf ECB Jean-Claude Trichet.
Řecké banky si nyní obstarávají likviditu hlavně od ECB a národních centrálních bank a hrozilo jim, že tyto instituce od nich přestanou přijímat jako zástavu za úvěry řecké vládní dluhopisy, jimž ratingové agentury výrazně snížily známky. ECB však tento měsíc rozhodla, že bude i příští rok přijímat do zástavy dluhopisy kategorie BBB a na vládní dluhopisy si nebude účtovat rizikové přirážky, které jinak dává na níže hodnocená aktiva. "I tak ale situace řeckých bank s likviditou zůstává obtížná a mohla by se zhoršovat," řekl Trichet.
Šéf ECB konstatoval, že i po dohodě ministrů eurozóny o podmínkách finanční pomoci Řecku zůstávají na finančních trzích obavy a nejistota. "I přes závazky šéfů vlád eurozóny (na summitu EU) 25. března a Euroskupiny (ministrů financí eurozóny) 11. dubna a odhodlání řecké vlády zavádět oznámená adaptační opatření pro rok 2010 přetrvává na finančních trzích napětí," řekl Trichet.
Dnes a v sobotu budou v Madridu ministři financí EU diskutovat o řecké dluhové krizi. Březnový summit unie rozhodl, že země eurozóny poskytnou Řecku pomoc společně s Mezinárodním měnovým fondem a ministři financí tento víkend dohodli celkovou částku pro země eura na 30 miliard eur s úrokem pěti procent. Spolu s příspěvkem MMF to znamená pomoc 40-45 miliard eur. Na trzích však vládnou obavy, že uvolnění pomoci bude komplikované, a není jasné, zda Řecku bude slíbená pomoc stačit ke dlouhodobému řešení dluhu, který přesahuje roční výkon jeho ekonomiky.
Řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu se ve čtvrtek obrátil na představitele Evropské komise, ECB a MMF dopisem s žádostí o jednání o víceletém programu hospodářské politiky, jehož součástí by byla finanční pomoc. Představitelé fondu, EK a ECB přiletí v pondělí do Atén jednat o podrobnostech potenciální pomoci, která může být největší mezinárodní pomocí jedné zemi v historii.
"Podnikáme všechny potřebné přípravné kroky," řekl dnes v parlamentu řecký premiér Jorgos Papandreu, jehož vláda již oznámila program drastických rozpočtových úspor a výrazného snižování deficitu. Dodal, že pokud vláda požádá o finanční pomoc, bude to "v nejlepším zájmu země".
Ani jasné signály brzkého oznámení pomoci však finanční trhy nepřesvědčují, Dnes se přirážka k desetiletým řeckým vládním dluhopisům proti německým obligacím vrátila na 4,25 procentního bodu a úrok z tohoto dluhopisu se dostal na 7,3 procenta.