Německá ekonomika stojí v čele hospodářského růstu eurozóny, stává se však stále častějším terčem kritiky z důvodu údajného jednosměrného zaměření na vývoz a potlačování domácí spotřeby. Lucemburský premiér a šéf skupiny ministrů financí Eurogroup Jean-Claude Juncker minulý týden ostře zaútočil na německou vládu, když ji obvinil, že podporuje hospodářský růst na úkor vlastních obyvatel a chová se neférově k ostatním zemím EU.
Úspěch největší ekonomiky Evropy je podle Junckera založen na „mzdovém a sociálním dumpingu“. „Způsob, kterým Německo vylepšuje svojí konkurenceschopnost, bych v naší zemi rozhodně zavádět nechtěl. Když srovnám mzdy v Lucembursku i Německu, tak němečtí zaměstnanci se mohli od začátku měnové unie, tedy od roku 1999, těšit z 12procentního růstu platů. Lucemburčané ale za stejnou dobu získali navíc 41 procent. Pokud započítáme inflaci, tak příjem německých zaměstnanců klesl," řekl Juncker pro lucemburský deník Luxemburger Wort.
Kritika šéfa eurozóny přitom není první. Již na jaře německou vládu vyzval, aby neprodleně zvýšila platy. Ze současné situace, kdy prý německé hospodářství roste i na úkor jeho sousedů, viní především takzvané Hartzovy reformy z let 2002 až 2005. Ty připravila odborná komise pod vedením Petera Hartze a týkaly se především pracovního trhu. Podle Junckera ovšem vedly jen k tomu, že velká část obyvatelstva spadla do nízkopříjmové skupiny. "Miliony lidí v Německu vydělávají méně než 700 eur (zhruba 17.360 Kč) měsíčně," doplnil.
Proti Německu se postavil i člen rady německé Bundesbank Thilo Sarrazin, který ve své knize, která má vyjít na konci srpna, napsal, že populace Německa „se zmenšuje a hloupne“, mimo jiné proto, že se vládě nepodařilo zabránit „nekontrolované migraci“. Z ekonomického hlediska se podle něj země právě nachází v závěru zlaté éry započaté v roce 1950 a ztrácí svou schopnost produkovat vzdělané lidi.
Čtěte také: Německo terčem kritiky: Exportní boom země dusí okolní ekonomiky
Německá ekonomika ve druhém čtvrtletí vykázala nejrychlejší tempo hospodářského růstu od sjednocení východní a západní části a obrovský nárůst exportu vytáhl červnový obchodní přebytek na 12,3 miliardy eur z květnových 10,6 mld. EUR. Podle některých ekonomů je německá konkurenceschopnost tak vysoká, že omezuje okolní země v růstu, a mělo by proto dojít ke zvýšení mezd, které by zároveň podpořilo domácí poptávku. „Nevzdáme se své silné stránky jen proto, že naše výrobky jdou v zahraničí na odbyt lépe než ostatní. To by byla špatná reakce na rostoucí konkurenceschopnost evropského kontinentu,“ uvedla spolková kancléřka Angela Merkelová. „Zvýšením mezd bychom zvýšili nezaměstnanost. Takto trestat své vývozce, kteří jsou tím nejlepším, co máme, by bylo slabomyslné,“ uvedl ekonom Thomas Mayer.
(Zdroj: Finfacts Ireland, Bloomberg, čtk)