Jak z bohatých vytáhnout více peněz

Spojené státy jsou na dně. Díra je příliš velká na to, aby byla vyplněna výdajovými škrty, nebo ekonomickým růstem. Bohatí lidé peníze mají, ostatní ne. Mají ale zároveň dost vlivu na to, aby vyšší daně pro bohaté zablokovali. A také to udělají. Představme si, že krize se zhorší a lidé se stanou trochu otevřenější k tomu, jak ji vyřešit. A že se objeví úplně nový nápad na řešení.

Nejdříve si ale musíme ujasnit, co znamená spravedlnost. Lidé si představují, že je to něco objektivního. Když s kamarádem najdete na ulici dolar, férově byste si ho rozdělili napůl. Co když je ale váš kamarád milionář? Je toto rozdělení stále spravedlivé? A co když on byl rychlejší a zvedl ho? Počítá se to nějak? Spravedlnost není ani tak o rozdělení majetku jako o psychologii – o tom, jaký máme z dané situace pocit. Je důležité to pochopit, protože bohatí se nevzdají svých peněz, aniž by cítili, že za to něco dostávají. A záchrana země se zatím nejeví jako dostatečná odměna.

Pokud přijmeme myšlenku, že bohatí mohou být zdaněni jinak než všichni ostatní, můžeme si také představit rozdíl ve způsobu tohoto zdanění. Špatným příkladem nového způsobu zdanění, se kterým by šly ruku v ruce nějaké výhody, by například bylo následující: Možnost parkování na místech pro zdravotně postižené, možnost ovlivnit způsob utrácení zdaněných peněz (který by vedl k větší efektivitě výdajů a tak i kontrole nad velikostí zdanění), či zvýšení vlivu bohatých (například tím, že by měli dvě hlasovací práva).

Špatných nápadů na nové způsoby zdanění bohatých by se tedy našlo dost. Pokud si myslíte, že problém vyřeší ti, které jste zvolili, podívejte se, zda to fungovalo doposud. Pokud nějaké řešení vůbec existuje, nebude ani trochu připomínat nic, co jsme zatím viděli. Bohatí peníze mají, ale nedají je bez toho, aby něco nedostali. Vím to, protože jsem také bohatý a s dalšími boháči se setkávám.

Uvedené je výtahem z „How to Tax the Rich“, autorem je Scott Adams.

(Zdroj: WSJ)