Stlačení sazeb České národní banky (ČNB) na rekordní minimum a 25 bazických bodů pod sazby eurozóny nás od krize nezachránilo. Na začátku, kdy na ni firmy nebyly připravené, jim však dalo prostor, aby našly rezervy v lidech i procesech a nákladech obecně, uvedl v rozhovoru pro týdeník Profit guvernér ČNB Miroslav Singer. Současný vývoj cenové hladiny v ČR podle Singera dává prostor pro ponechání sazeb, jelikož pozorované inflační tlaky jsou zatím v ekonomice slabé, ale dlouhodobě udržitelné nejsou.
„Vidíme oživení, ale zatím nedosáhlo patřičných limitů,“ řekl týdeníku Profit Miroslav Singer o vývoji českého ekonomického růstu a jeho implikacích pro nastavení domácí měnové politiky. „Dlouhodobě tyto úrokové sazby nejsou únosné. V tuto chvíli ovšem fungují. Inflace je na dvou procentech, náš současný výhled je, že u této úrovně po nějakou dobu zůstane. Dvě procenta jsou cíl,“ shrnul svůj současný postoj guvernér ČNB.
ČNB drží klíčovou dvoutýdenní repo sazbu na historickém minimu 0,75 procenta, již od loňského května hlavní. Na posledním měnovém jednání z počátku února však pro zvyšování sazeb na 1% úroveň eurozóny zvedla ruku trojice ze sedmičlenné bankovní rady - vrchní ředitel Holman, vrchní ředitel Janáček a vrchní ředitelka Zamrazilová.
Tématem rozhovoru bylo i je zavedení eura. Miroslav Singer připomenul, že vlastní měna byla pro českou ekonomiku v období krize výhodou. Dramatické oslabení měny českým firmám podle guvernéra pomohlo zvýšit konkurenceschopnost v zahraničí a české ekonomice navíc zůstal cenný nástroj vlastní měnové politiky. „Efekt našeho snížení úrokové sazby můžeme porovnat s vývojem ekonomiky Slovenska. V růstu jsme slovenské sousedy předběhli jen třikrát v historii. Krátce po rozdělení republik, na konci Mečiarovy éry a pak když zafixovali měnu v tom nešťastně silném kurzu vůči euru z léta 2008,“ připomněl Singer. „K debatě o vstupu se podle mě vrátíme kolem roku 2013 nebo na konci roku 2012, pokud se situace v Evropě uklidní,“ uvedl guvernér ČNB.
(Zdroj: ČNB, Profit)