Meziroční míra inflace v Číně se v únoru po růstu v předešlých měsících stabilizovala na lednové úrovni 4,9 procenta a průmyslová výroba v prvních dvou měsících roku zrychlila růstové tempo. Dnešní oficiální statistické údaje naznačují, že čínské úřady mají úspěch v potlačování cenových tlaků, aniž tím narušují růst druhé největší světové ekonomiky.
Inflace sice skončila nad odhady ekonomů, kteří v průměru očekávali pokles na 4,7 procenta, únorový vývoj však kontrastuje s nedávnými předpověďmi masivního růstu cen. Jádrová inflace očištěná od kolísavých cen potravin se zmírnila.
Ekonomové však upozorňují, že inflace může v příštích měsících opět zrychlit, takže Peking zatím nebude moci v protiinflačním boji vyhlásit vítězství. Dají se tak čekat další kroky centrální banky v podobě zvyšování požadavků na rezervy komerčních bank a růstu úrokových sazeb.
"Rizika jsou stále zvýšená. Znamená to, že centrální banka pravděpodobně zachová kurz přitvrzování měnové politiky," řekla agentuře Reuters ekonomka hongkongské pobočky Wei Yao.
Čínská vláda si pro tento rok vytyčila za hlavní prioritu boj proti inflaci, jejíž růst může vyvolat sociální napětí. Centrální banka již od října zvýšila úrokové sazby třikrát a povinné minimální rezervy bank pětkrát a vláda kromě toho praktikuje u vybraných položek přímou cenovou kontrolu v podobě cenových stropů.
Ceny potravin v meziročním srovnání vzrostly o 11 procent a proti předešlému měsíci vyskočily o 3,7 procenta. Ostatní ceny byly meziročně vyšší o 2,3 procenta a proti lednu stouply jen o 0,1 procenta. Výrobní ceny pod tlakem růstu cen komodit v únoru meziročně vzrostly o 7,2 procenta.
Průmyslová výroba v prvních dvou měsících roku vzrostla v meziročním srovnání o 14,1 procenta proti prosincovému tempu 13,5 procenta (konsensus Bloomberg 13,3 %). Maloobchodní tržby za dva měsíce zpomalily růst na 15,8 procenta z prosincových 19,1 procenta (konsensus Bloomberg 19,0 %).