Na čele evropských zemí v celkovém hodnocení dosaženého pokroku v ekonomických reformních opatřeních vůči předchozímu roku jsou Německo, Švédsko a Finsko. Vyplývá to z reformního barometru zveřejněného dnes Konfederací evropského podnikání (Businesseurope), který se zabývá ekonomickou kondicí evropských zemí a postupem reformních změn z pohledu 40 národních členských svazů.
Ekonomiky nejlépe hodnocených zemí vykazovaly vysokou úroveň produktivity práce, robustní průmyslovou základnu, silnou pozici v oblasti vnější ekonomické rovnováhy a poměrně dobrý stav veřejných financí. "ČR se stejně jako Polsko a Slovensko letos opět umístila na dobrém místě. Těží ve srovnání s průměrem EU z poměrně dobrého stavu konkurenceschopnosti, nadprůměrného počtu odpracovaných hodin na zaměstnance a obecně příznivým makroekonomickým prostředím,“ uvedl analytik Svazu průmyslu a dopravy Oldřich Körner, který je současně členem Ekonomického a finančního výboru Businesseurope.
Mezi nejslabšími zeměmi se znovu ocitlo Řecko, které opět zhoršilo své výsledky ohledně průmyslové aktivity a exportu, vysoké nezaměstnanosti mládeže a veřejného dluh. Nicméně došlo tam k výraznému zlepšení vládních financí v průběhu roku 2010. Portugalsko je v mírně lepší pozici než Řecko. Čelí však výrazným strukturálním nerovnováhám, zejména nevyrovnanosti vnějších ekonomických vztahů, a nízké úrovni produktivity práce.
Mezi velkými členskými státy Španělsko a Británie vykazují nadprůměrný ukazatel HDP na osobu a úroveň produktivity práce. Na druhé straně disponují relativně menší průmyslovou základnou a trpí vysokými schodky státních rozpočtů. Španělsko čelí také vysoké nezaměstnanosti a Británie vykazuje nízkou úroveň soukromých i veřejných investic.
Itálie trpí zase nízkou úrovní účasti obyvatelstva na pracovním trhu, má slabší exportní výkon a vysoký veřejný dluh. Na druhé straně vykázala v roce 2010 dobrý stav vládních financí, nízkou úroveň soukromého a vnějšího zadlužení a vysokou úroveň soukromých investic. Francie vykazuje jednu z nejvyšších úrovní hodinové produktivity práce mezi průmyslovými zeměmi a na druhé straně trpí nízkou úrovní využití práce a odpracovaných hodin, nízkou ziskovostí firem, vysokým zdaněním a ztrátou podílu na exportních trzích.
Reformní barometr definoval plusy a minusy evropské ekonomiky, mimo jiné upozornil na přetrvávající zaostávání za ekonomikou Spojených států a na dynamicky se rozvíjející třetí trhy, zejména zemí BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína). "V nových podmínkách po recesi vykazuje Evropa menší výkonnost než americká ekonomika, která čelí obdobným rozpočtovým a makroekonomickým problémům. Rychle se rozvíjející trhy BRIC zemí vykazují ještě rychlejší zotavení z recese a významně roste jejich podíl na světové ekonomice," uvedla Businesseurope.