Ve snaze zapojit do nové pomoci Řecku i soukromé investory už Německo netrvá na výměnné operaci, která by prodloužila splatnost řeckých státních dluhopisů o sedm let. Napsal to dnes britský ekonomický list Financial Times (FT). Německo ale uvedlo, že podstatný je výsledek, tedy dosáhnout toho, aby se pomoci zúčastnil i soukromý sektor. Jakým způsobem se tohoto výsledku dosáhne, už podle Němců není podstatné.
FT s odkazem na zdroje v Berlíně napsal, že jednání o zapojení soukromých držitelů řeckých dluhopisů do druhé pomoci Řecku už podle Němců není tak urgentní, jako dosud. Mezinárodní měnový fond (MMF) prý totiž dal najevo, že je připraven uvolnit svůj díl pomoci v rámci další tranše původního záchranného úvěru. Atény by tak měly získat kolem 12 miliard eur (zhruba 290,6 miliardy Kč).
Mluvčí německého ministerstva financí Martin Kotthaus se ve středu vyhnul přímé odpovědi na otázku, zda Německo stále trvá na návrhu tamního ministra financí Wolfganga Schäubla, který počítá s výměnou řeckých dluhopisů za nové, s delší dobou splatnosti. Kotthaus jen řekl, že Německo chce "skutečné a kvantifikovatelné" zapojení soukromého sektoru.
Schäuble minulý týden napsal kolegům z eurozóny a vysokým činitelům Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu dopis, v němž žádá, aby ty banky, které drží řecké dluhopisy, byly vyzvány k jejich výměně za nové, jejichž splatnost bude o sedm let delší.
Řecko se loni v květnu stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Atény si od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu tehdy zajistily tříletý úvěr v objemu 110 miliard eur. Země ale nezvládá plnit podmínky, k nimž se před přijetím úvěru zavázala, a je tedy otázkou, zda dostane celý úvěr.
Ratingové agentury už avizovaly, že zamýšlená výměna dluhopisů by patrně pro držitele řeckých státních dluhopisů nebyla zcela dobrovolná. Agentury by tudíž realizaci záměru považovaly za takzvanou úvěrovou událost, což je v tomto případě de facto platební neschopnost. ECB, stejně jako Francie či Evropská komise, chtějí šetrnější řešení. Důraz kladou právě na to, aby se soukromí investoři do pomoci Řecku zapojili podle svého uvážení.
Evropští činitelé již podle agentury Reuters připustili, že kvůli rozdílným názorům na to, jak soukromé držitele řeckých dluhopisů do nové pomoci Řecku zapojit, se konečné rozhodnutí může protáhnout i za plánovaný summit Evropské unie. Ten má být příští týden.