Evropské banky jsou nuceny k tomu, aby upustily od snahy prodat aktiva v hodnotě několika bilionů eur. Ani po sérii jednání se nepodařilo dosáhnout shody s potenciálními kupci úvěrů, hypoték a nemovitostí, takže bankám tato stěží udržitelná aktiva zůstávají v rozvaze. Svou snahu tak začínají směřovat k tomu, aby snížily dluhovou zátěž, která se s těmito aktivy spojuje a mnohé se snaží využít před krizí populární „kapitálové alchymie”. Ta umožňuje minimalizovat kapitálové požadavky a zvyšuje možnosti využití aktiv při čerpání likvidity od ECB.
Mezi potenciálními kupci jsme mohli najít private equity společnosti, hedge fondy, zahraniční banky či pojišťovny. Bankéři, kteří se na jednáních s nimi podíleli, ale uvádějí, že jednání nepokročila. Hrozí tak, že evropské banky nebudou schopny bránit se možnému kolapsu. Ten by mohl nastat kvůli masivnímu oddlužování. Jeden z amerických bankéřů, který u rozhovorů působí jako poradce, k tomu říká: „Evropské banky příliš dlouho tvrdily, že je vše v pořádku, když tomu tak nebylo. Pomalu začínají chápat, že prostě nebudou schopny udělat to, co trh čeká. Pomalu se posunujeme na samotné dno krize.“
Některé z největších evropských bank, včetně a , se zavázaly, že aktiva prodají. Dohromady by prodeje měly v následujících třech letech dosáhnout 5 bilionů eur, což představuje přibližně 20 % celého evropského HDP. Od léta přitom banky nejsou schopny získávat finance z tradičních zdrojů, a pokud je refinancování starých dluhů nemá poslat do bankrotu, musí najít nové zdroje hotovosti. Alberto Gallo z k tomu uvádí, že „banky cítí tlak na obou stranách rozvahy - nejsou schopny získat finance a zároveň klesá kvalita jejich aktiv”.
Podle těch, kteří se účastní jednání o prodeji aktiv, je hlavním sporným bodem cena. Banky se snaží prodat jen kvalitnější aktiva, a to za hodnotu, za kterou ji drží v rozvaze. Chtějí se tak vyhnout odpisům hodnoty aktiv a jejich negativnímu vlivu na kapitál. Kupci mají naopak zájem o aktiva s vyšším výnosem a chtějí je za minimální ceny. Na trhu se vedle toho také nachází velký objem aktiv z první fáze krize.
Banky se tak stále více obracejí ke „kapitálové alchymii”, jejíž jádro tvoří sekuritizace. Vytvářejí se tak diverzifikovaná portfolia aktiv s nízkým ratingem, cílem je získat rating vyšší. Vzniklé aktivum vyžaduje méně hotovosti a může být lépe použito jako zástava k půjčkám od ECB. Zejména španělské banky vytvořily od počátku října miliardy eur sekuritizovaných korporátních úvěrů.
(Zdroj: International Financing Review)