Aktualizováno Energetický regulační úřad (ERÚ) přehodnotí Národní akční plán pro obnovitelné zdroje, v rámci kterého se ČR zavázala v roce 2020 pokrýt 13,5 procenta celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Kvůli finančním dopadům plánu na spotřebitele možná ERÚ navrhne, aby bylo plnění plánu pozastaveno nebo omezeno. Na setkání s novináři to dnes řekla předsedkyně ERÚ Alena Vitásková. Mohla by se tak zastavit podpora nově instalovaných obnovitelných zdrojů.
Podle Vitáskové je nutné zachovat finanční podporu obnovitelných zdrojů do té míry, aby to spotřebitelé a stát mohli finančně zvládnout. "Chceme zjistit, jaký bude mít Národní akční plán finanční dopad... Od regulátora pak může přijít návrh, aby se pozastavilo plnění Národního akčního plánu do roku 2020," uvedla Vitásková. V ČR nyní obnovitelné zdroje pokrývají zhruba osm procent spotřeby. Ke zvyšování výroby z takzvaných zelených zdrojů se Česko zavázalo v rámci EU.
Výroba z obnovitelných zdrojů je však státem finančně podporována, což se promítá do zdražení energie. Výrazný růst cen elektřiny byl letos způsoben prudkým rozvojem solárních elektráren a ERÚ přepokládá, že tyto zdroje se budou v cenách elektřiny projevovat ještě řadu let. Stát navíc každoročně omezuje zdražení elektřiny dotací téměř 12 miliard korun. Vitásková se obává, že by další podpora růstu obnovitelných zdrojů mohla spotřebitelům způsobit již neúnosné náklady.
"Současná finanční krize směřuje k dalším úsporným opatřením v celé Evropě. Nedokážu si představit, že za těchto podmínek nás obnovitelné zdroje nadále budou stát miliardy korun ročně," uvedla. Šéfka ERÚ připouští stop stav podpory pro nové zdroje nebo snížení cíle plánu například na 12 procent energie z obnovitelných zdrojů.
Aktuální výkon fotovoltaických elektráren již Národní akční plán překročil. Větrné elektrárny naopak za plánem značně zaostávají. U biomasy a bioplynu se předpokládá postupné plnění plánu.
Podle předsedy představenstva České průmyslové fotovoltaické asociace Aleše Spáčila by se ČR při změně akčního plánu mohla dostat do sporu s Evropskou unií. Finanční zatížení za nové fotovoltaické zdroje v příštích letech pro spotřebitele již bude minimální, tvrdí. "Racionální důvod (pro pozastavení plánu) neexistuje. Postoj paní předsedkyně prošel takovým vývojem, že se domnívám, že jde jen na ruku politickým objednávkám spojeným se zachováním tradičních energetik," uvedl Spáčil.
Vitásková se obává také nové legislativy, která nastavuje vysokou podporu biometanu. Nový zákon o podporovaných zdrojích energie počítá s tím, že by biometan mohl být vykupován až za 4000 korun za megawatthodinu. "Může to být až osminásobek výkupní ceny zemního plynu a hrozí tak stejný problém jako s fotovoltaikou," upozornila Vitásková. Nyní se snaží přesvědčit senátory, aby biometan ze zákona odstranili.
Předsedkyně ERÚ má také výhrady k novele o veřejných zakázkách, který dnes Senát vrátil Poslanecké sněmovně. Vitásková chce, aby velké energetické firmy nemohly zadávat zakázky svým dceřiným společnostem bez výběrového řízení. V případě, že se svým návrhem neuspěje, nehodlá šéfka ERÚ společnostem jako ČEZ, RWE a dalším firmám zakázky pro dcery které neprošly soutěží uznat do nákladů. Podnikům se pak sníží poplatek za distribuci.
Včera předsedkyně ERÚ Vitásková varovala, že státní podpora biometanu, se kterou počítá zákon o podporovaných zdrojích energie, by mohl spotřebitele stát sedmnáct miliard ročně a změnit zemi ve skládku Evropy. Zákon je nyní v horní komoře parlamentu a Vitásková se snaží přesvědčit senátory, aby pasáž o biometanu z legislativy odstranili.