Aktualizováno Horní komora německého parlamentu, Spolková rada, dnes zablokovala razantní snížení státní podpory pro solární elektřinu, které mělo v Německu platit od 1. dubna. O podobě reformy, která předpokládá u nových fotovoltaických zařízení pokles výkupních cen až o 30 procent, budou teď jednat zástupci obou parlamentních komor v takzvaném zprostředkovacím výboru. Vládní koalice tak bude nejspíš muset ze svých záměrů slevit, aby opatření prosadila.
Proti tak výraznému krácení dotací se ve Spolkové radě postavily dvě třetiny členů, kteří zastupují všech 16 německých spolkových zemí. Hlavně ty z bývalého komunistického východu už předem avizovaly nesouhlas s novou normou, která podle nich představuje další ránu pro německý solární průmysl, jenž se už tak těžko vyrovnává s levnou čínskou konkurencí. V poslední době skončilo v insolvenci několik předních výrobců.
"Fušeřina z dílny kancléřky (Angely) Merkelové, ministra hospodářství (Philippa) Röslera a ministra životního prostředí (Norberta) Röttgena musí být upravena. Zkrácení podpory solární elektřiny tak, jak ho schválil Spolkový sněm, platit nebude," komentovala výsledek dnešního jednání ministryně hospodářství Porýní-Falce za Zelené Eveline Lemkeová.
Parlamentní zprostředkovací výbor má za cíl dospět k průchodnému kompromisu. Prosazení zákona ale může oddálit až o několik měsíců. Jeho dnešní zablokování ve Spolkové radě je podle německých médií tvrdým úderem pro vládu kancléřky Merkelové a zejména pro jejího ministra životního prostředí. Rozhodnutí přitom přišlo krátce před ostře sledovanými nedělními zemskými volbami v nejlidnatějším Severním Porýní-Vestfálsku, v nichž kancléřčinu CDU vede právě Röttgen.
Spolkový sněm, dolní komora parlamentu, novelu schválil na konci března. Nejvíce se dotýkala velkých solárních parků, u nichž měla garantovaná výkupní cena klesnout o 30 procent. Fotovoltaickým instalacím na střechách dotace snižovala o pětinu. Subvence měly být navíc následně průběžně kráceny nejprve o jedno procento měsíčně a později podle výše přírůstku instalované kapacity solárních elektráren v Německu za předcházející období.
Majitelé nových zařízení dostali k tomu nově za povinnost část vyprodukované elektřiny spotřebovávat sami nebo ji prodávat za tržní, mnohem nižší cenu. Ústupkem vládní koalice při projednávání ve Spolkovém sněmu byl souhlas s prodloužením přechodných lhůt pro získání dotací ještě ve staré výši.
Německá vláda chce tímto opatřením "zkrotit" nárůst výstavby nových solárních elektráren v zemi. V Německu za poslední dva roky vždy přibylo zhruba 7,5 gigawattu (GW) instalovaného výkonu, zatímco kabinet považuje za únosných 2,5 až 3,5 GW za rok. Má také omezit zdražování elektřiny pro koncové odběratele, do jejíž ceny se promítají i státní dotace pro solární proud, jehož výroba je bez nich zatím nerentabilní. Berlínský kabinet subvence pro elektřinu z nových fotovoltaických zdrojů snižoval už v minulosti, ne však tak razantně.
Zatímco Německo omezuje podporu pro nová zařízení, česká vláda vedle snížení výkupních cen elektřiny z nových fotovoltaických projektů předloni sáhla také ke zpětnému, 26procentnímu zdanění solárních elektráren uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Opatřeními se snažila zabránit výraznému zdražení elektřiny, jež hrozilo v důsledku prudkého růstu instalovaného výkonu fotovoltaických zdrojů kvůli výhodným investičním podmínkám. Řada podnikatelů ale chce získat finanční kompenzaci právní cestou, a Česku tak hrozí desítky soudních sporů a mezinárodní arbitráže.