Čína „výrazně omezila“ nákupy íránské ropy, čímž si vysloužila výjimku z finančních sankcí Spojených států, které začaly platit včera. Společně s Čínou byl od sankcí, které by postihly hlavně banky zprostředkovávající obchod s Íránem, osvobozen i Singapur, kde se s ropou ve velkém obchoduje a kde se také ropa ve větším množství zpracovává. Výjimka ze sankcí platí 180 dní a lze ji obnovit. V březnu si ji zajistilo Japonsko a 10 států EU (mezi nimi i Česko). Indie, Jižní Korea, Turecko, Jihoafrická republika, Malajsie, Srí Lanka a Tchaj-wan ji získaly 11. června.
„Celkem 20 ekonomikám světa byla taková výjimka udělena,“ uvedla americká ministryně zahraničí Hillary Clinton s tím, že snahy import ropy z Íránu redukovat „jsou jasným signálem íránské vládě, že pokračující porušování mezinárodních závazků v oblasti jaderných technologií s sebou ponese obrovské ekonomické náklady.“ Sankce jsou doprovodným opatřením k všeobecnému embargu na íránskou ropnou produkci. To začátkem roku uvalila i EU, přičemž naostro by mělo začít platit v neděli.
Čína, loni největší dovozce íránské ropy, v posledních šesti měsících odběry omezila hlavně kvůli cenovému sporu s íránskými společnostmi. Třeba v březnu zaznamenal čínský import 50% meziroční propad, což je letos zatím největší pokles. V dubnu se však podařilo neshody urovnat a Čína odběr opět razantně zvýšila. V květnu pak došlo k 35% meziměsíčnímu nárůstu na 524 tisíc barelů za den, což zhruba odpovídá průměru za celý loňský rok (557 tisíc barelů denně). Podle čínského ministerstva zahraničí jsou dovozy íránské ropy zapříčiněny rozvojovými potřebami ekonomiky a jsou „naprosto legitimní“. Nejmenovaný americký představitel agentuře Bloomberg sdělil, že čínská vláda do budoucna slíbila import omezit. Prozatím se zdá, že Čína pouze využila tlaku Západu na Teherán a jako jediný zbývající významnější zákazník (v květnu odebírala celou třetinu íránského ropného exportu) si na těžařích vynutila cenové ústupky.
Ještě donedávna byl Írán, jehož rozpočet je na ropných příjmech kriticky závislý, druhým největším producentem v rámci kartelu OPEC. Letos ho velmi pravděpodobně předstihne Irák, který zažívá poválečný boom těžby. V exportu ropy překonal Irák svého sankcemi stiženého souseda už v prvním kvartále letošního roku. Zatímco Irák v 1Q12 na světové trhy dodal zhruba 2,145 mil. barelů denně, íránské vývozy se ve stejném období mezikvartálně propadly o 400 tisíc barelů na 2,1 mil. barelů denně. V dubnu irácký ropný export dosáhl 2,5 mil. barelů denně, přičemž íránský dále klesl na 1,8 mil. barelů. „Vstup všech sankcí v platnost sníží íránský export o 1 mil. barelů denně,“ napsala ve své zprávě minulý týden Mezinárodní energetická agentura (IEA). V květnu Teherán vyvážel 1,5 mil. barelů denně. Podle Clintonové kvůli embargu íránská vláda přichází o 8 mld. USD za kvartál.
Americký zákon o sankcích proti Íránu stanoví, že finanční instituce vypořádávající ropné transakce s íránskou centrální bankou, které nezískají výjimku, mohou být odstřiženy od amerického finančního systému. Demokratický Senátor Robert Menendez z New Jerseay, který zákon navrhl, prý od Clintonové dostal ujištění, že Čína splnila „standard výrazného omezení“, aby si výjimku zajistila. “Číňané však budou muset mít na paměti, že pro získání výjimky zákon vyžaduje výrazná omezení každých 180 dní a že budeme od ní a dalších zemí očekávat další výrazná omezení.“
Česko z Íránu v loňském roce dovezlo 169.000 tun ropy, což bylo mírně víc než předloni. "Naposledy se dovoz ropy z Íránu uskutečnil v červenci 2011 ve výši 22.000 tun," uvedla mluvčí Českého statistického úřadu Bohumila Beranová. Podle ministerstva průmyslu a obchodu činil podíl íránské ropy na celkovém dovozu ropy do České republiky za prvních devět měsíců loňského roku 3,3 %.
Krom finančních sankcí platí postihy i pro vlastníky tankerů z řad zahraničních společností, které by převážely íránskou ropu. Pro přistižená plavidla by to znamenalo automatickou ztrátu pojištění. Lodě by tak nebyly zajištěny proti rizikům typu úniků paliva nebo kolize.
(Bloomberg, ČTK, BBC, AP)