Ekonom Diego a jeho kolegové poukazují na stránkách VoxEU na to, že těžba ropy z břidlic „zásadně změnila způsob, jakým americká ekonomika reaguje na ropné šoky.“ V současné době přitom světová ekonomika takovým šokem prochází, cenu ropy již nějaký čas ovlivňuje konflikt na Ukrajině a v současnosti výrazným způsobem tenze na Blízkém východě. V USA přitom vyšší ceny ropy nyní „mohou dokonce podpořit ekonomickou aktivitu“. A americká centrální banka už neřeší nepříjemné dilema, které ropné šoky představovaly v minulosti.
Předchozí zásoby, čerpání nouzových rezerv a přesměrování dopravy ropy pomohly podle ekonomů zmírnit počáteční nedostatek této komodity. Pokračující konflikt na Blízkém východě ale zvyšuje obavy ze stagflace, kdy by sílily inflační tlaky a souběžně s tím oslabovala ekonomická aktivita. Tyto obavy vycházejí z historických zkušeností, mezi které se řadí ropná krize v 70. letech 20. století, íránsko-irácká válka a invaze do Kuvajtu. Ty ukazovaly, že ropné šoky představují pro americkou ekonomiku velkou hrozbu. „V poslední době se však zdá, že tento vzorec chování je slabší. Narušení trhu s ropou v době arabského jara a ruskou invazí na Ukrajinu nebylo následováno recesí v americkém hospodářství.“
Stala se tedy americká ekonomika méně zranitelnou? Už dřívější analýzy na něco takového ukazovaly, ale podle ekonomů byly jejich výsledky stále smíšené. K tomu dodávají: „My ukazujeme, že nepříznivé šoky na nabídkové straně trhu s ropou se staly podstatně slabší brzdou a mohou dokonce stimulovat ekonomickou aktivitu. Jde o posun úzce související s americkou obchodní bilancí s ropou. Tento posun přitom sahá za hranice ropného sektoru. Odráží se v něm silnější spotřeba, vyšší valuace akcií a následně růst bohatství.“
Příčinou této velké změny je tzv. břidlicová revoluce, která „zásadně změnila energetickou situaci v USA. „Pokrok v technologiích včetně hydraulického štěpení vedl k dramatickému nárůstu domácí produkce ropy. Ta vzrostla přibližně z pěti milionů barelů denně na konci prvního desetiletí 21. století na téměř 14 milionů v roce 2025. Čistý dovoz ropy a ropných produktů prudce poklesl a v roce 2019 se dostal do záporných hodnot.“ Podle ekonomů se také mění chování reálné spotřeby domácností a reakce indexu S&P 500, a to z negativní na pozitivní. „Dokonce i akcie leteckých a dopravních společností reagují na nabídkový ropný šok lépe, přestože se jich přímo dotýká vyšší cena paliv.“
První z následujících dvou grafů ukazuje modelovou reakci spotřeby na ropný šok a druhý se zaměřuje na akciový trh. Červená křivka ukazuje reakci z doby před rokem 2010, modrá po něm. V obou případech se šok dříve projevoval útlumem, po roce 2010 ale má spotřeba i akciový trh tendenci sílit. Ekonomové přitom izolují tento efekt od dalších možných vlivů včetně možných změn v monetární politice.
