Konflikt na Blízkém východě způsobil největší narušení globálního obchodu s ropou a plynem v historii. Jeho dopady by do roku 2035 mohly snížit světovou poptávku po ropě o více než čtyři procenta, pokud vlády v reakci urychlí opatření v oblasti elektrifikace, účinnosti a přechodu na jiná paliva. Ve svém výhledu světové energetiky to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
Trhy s energiemi letos otřásal konflikt, který zahájily Spojené státy a Izrael útokem na Írán. Válka omezila lodní dopravu přes Hormuzský průliv, kudy do té doby procházela přibližně pětina celosvětových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG).
"Podle mého názoru už svět energetiky nikdy nebude takový, jaký byl před válkou s Íránem," uvedl výkonný ředitel IEA Fatih Birol.
Válka s Íránem podle agentury způsobila kumulativní ztráty ve výši 2,8 miliardy barelů ropy a 60 miliard metrů krychlových dodávek plynu z Perského zálivu. Íránská revoluce v letech 1978 až 1979, která dosud představovala největší narušení obchodu s ropou, znamenala ztráty kolem jedné miliardy barelů ropy.
Roční výhled zahrnuje řadu scénářů založených na stávajících a navrhovaných pravidlech v energetice. Letos se také zabývá tím, jak by vlády a trhy mohly reagovat na dlouhodobé narušení dodávek v Hormuzském průlivu.
Podle nového scénáře, který počítá s dodatečnými reakcemi vlád, by obavy o energetickou bezpečnost mohly urychlit elektrifikaci, opatření v oblasti energetické účinnosti a snahy o snížení závislosti na dovážených fosilních palivech, uvedla IEA.
Globální poptávka po ropě bude v tomto scénáři postupně klesat a v roce 2035 dosáhne 97 milionů barelů denně. Do roku 2050 by se snížila až na 85 milionů barelů denně. Podle scénáře, který počítá s dosavadními záměry vlád, by poptávka v roce 2035 činila více než 101 milionů barelů denně. Poptávka po plynu je v tomto scénáři o více než 300 miliard metrů krychlových nižší než ve scénáři, který počítá s dosavadními záměry vlád.