Aktualizováno Řecká ekonomika je letos v hlubší recesi, než se původně předpokládalo, a na zavedení dohodnutých úsporných opatření bude tedy potřebovat více času. Po jednání s věřiteli Řecka to řekl lídr tamních socialistů Evangelos Venizelos, který je hlavním představitelem tamní koaliční vlády. Řecko bude na zavedení úspor podle Venizelose možná potřebovat až tři roky navíc.
Řecko má v rámci druhého záchranného programu slíbenou finanční pomoc v objemu kolem 130 miliard eur (asi 3,3 bilionu Kč). Věřitelé jsou ale ochotni další část úvěru uvolnit jen pod podmínkou, že Atény změní dosavadní postup. Úspory jsou mezi obyvateli krajně nepopulární, což vládu konzervativců nutí odolávat nepokojům v ulicích.
Venizelos požadavek vlády prezentoval na schůzce s představiteli takzvané trojky mezinárodních věřitelů, tedy Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Věřitelé jsou nespokojeni s tím, že Řecko v reformách polevuje.
"Pan Venizelos trval na nutnosti dohodnout se na novém, aktualizovaném plánu střednědobé fiskální strategie," píše se ve sdělení jeho kanceláře, z něhož citovala agentura Reuters. "(Venizelos) nastolil otázku změny parametrů záchranného programu tak, aby byly v souladu s předpokládaným vývojem, a také otázku prodloužení doby nutné pro zavedení fiskálních změn na tři roky," píše se dále.
Venizelos, jehož strana PASOK je teď jedním ze tří koaličních partnerů v nové řecké vládě, původní podmínky záchranného programu dojednával. Tehdy ale ještě jako ministr financí v předchozí vládě. Od té doby změnil postoj a požaduje, aby mělo Řecko na zavedení změn o tři roky více času.
Řecký premiér Antonis Samaras na konci minulého týdne ohlásil rozsáhlou privatizaci podniků a nemovitostí. Rozsah prodeje státního majetku půjde nad rámec dohod s eurozónou o finanční pomoci, která zaštiťuje zemi před bankrotem. Privatizace a s tím spojená tržní liberalizace se dotkne všech struktur ekonomiky, včetně energetického průmyslu, námořní infrastruktury a železnic.
"Hlavním cílem je zastavit recesi," prohlásil Samaras před shromážděným parlamentem. "Provedeme strukturální změny ne proto, že to vyžaduje memorandum (dohoda s eurozónou a Mezinárodním měnovým fondem), ale protože to musíme udělat. Položíme důraz na privatizaci a podpoříme další, které už nepatří k smluvním závazkům, jako jsou železnice i uvolnění trhu s energií," zdůraznil premiér.
Samaras prohlásil, že jeho kabinet, vzešlý z červnových voleb, bude bojovat proti neustálému hospodářskému propadu vedle privatizace i rozsáhlými reformami. Přiznal, že jeho země nedosáhla fiskálních cílů vyplývajících z dohody o zahraniční finanční pomoci. K jejich splnění budou Atény podle očekávání požadovat od věřitelů dvouletý odklad.
Nový řecký premiér podotkl, že ekonomické reformy v zemi už nepovedou dalším obětem v podobě dalšího snižování životní úrovně obyvatel. Občané podle něj "nemohou přicházet o své domovy, pokračovat v páchání sebevražd nebo ztrácet pocit bezpečí". "Lid potřebuje vědět pravdu, výhled, naději a odvahu. Tato vláda bude říkat pravdu a předvede svoje odhodlání. Řecko může uspět a my vybojujeme všechny bitvy, aby země byla vyvedena z krize," řekl Samaras.
Premiér představil před parlamentem devítibodový plán vlády, která v neděli v pozdních večerních hodinách čelil hlasování o důvěře. Samaras zdůraznil, že předpokládá využití celého čtyřletého volebního období parlamentu ke splnění vládních cílů. Tříčlenná koalice konzervativní Nové demokracie (ND), socialistického PASOK a umírněné Demokratické levice (DIMAR) je v 300členném parlamentu zastoupena 179 zákonodárci. Právě tolika hlasy nakonec včera získala v parlamentu důvěru.
(Zdroj: ČTK, Bloomberg, MediaFax, Reuters)