Ačkoliv se nezaměstnanost ve Spojených státech už čtvrtým rokem drží nad 8 procenty, v Kalifornii, americké agrární velmoci, zoufale chybí pracovní síla. Nedostatek sběračů nebo závozníků přidělává velké starosti farmářům, kteří jsou nuceni nechat část úrody hnít na polích, jelikož sklízet nemá kdo. Nejde přitom o malé ztráty: v kalifornském zemědělském sektoru se ročně protočí 38 mld. USD.
Zemědělské asociace letos vykazují 20% pokles najímaných nádeníků. Hlavním viníkem (krom neochoty místních obyvatel) jsou přísněji střežené hranice s Mexikem, které omezují přítok nelegálních migrantů. Oficiální program pro gastarbeitery potřebám farmářů zdaleka nedostačuje. Mexický generální konzul v Sacramentu kalifornským úřadům nedávno sdělil, že přistěhovalecký tok z Mexika do Spojených států se prakticky zastavil.
Tento rok je podle farmáře Craiga Underwooda, který pěstuje plodiny od tuřínů po jahody, zatím absolutně nejhorší. Nedostatek lidí ho nutí platit zaměstnancům vyšší mzdy, avšak ani to na včasné dokončení žní nestačí. Na jednom z jeho polí si sběrači paprikových lusků vydělají 9,25 USD (kolem 190 Kč) za hodinu, nebo 5 USD za kbelík pokud jsou rychlí. Pracovníci na Underwoodově statku navíc stárnou a začínají odcházet do důchodu. Na jejich místa se nikdo nedere.
Kalifornští vinaři mají strach, že na podzim neseženou dost lidí na sběr hroznů. Práce na vinicích přitom patří k nejvýdělečnějším v místním zemědělství. Realita posledních několika desetiletí je taková, že většina česačů je Kalifornii ilegálně. Na otázku, jestli se po práci na polích, v sadech či vinicích přišel poptat někdo z místních, odpovídá Underwood jednoznačně: „Nikdo, vůbec nikdo.“ Prý má problém i se sháněním řidičů a kvalifikovanějších pracovníků, kterým platí 12-18 USD za hodinu.
Agrární sektor opustila řada lidí ve prospěch lépe placených míst ve stavebnictví v průběhu realitního boomu, který splaskl před šesti lety. Od té doby se ale tito lidé na pole nevrátili.
Mezi americkými ekonomy teď panuje intenzivní debata o tom, jaký podíl na současné nezaměstnanosti mají cyklické a jaký strukturální faktory. Řada odborníků tvrdí, že recese z let 2008-2009 pracovní trh nenávratně změnila a že přirozená míra nezaměstnanosti, která odpovídá potenciálnímu produktu a rovnovážnému stavu v ekonomice, je nyní mnohem výš než před finanční krizí.
Nová studie americké centrální banky tvrdí, že šrámy uštědřené pracovnímu trhu při recesi jsou zčásti zhojitelné. Podle newyorského Fedu je zhruba třetina (1,5 %) skoku z 5% nezaměstnanosti před recesí na 10 % v nejhorší fázi v říjnu 2009 odůvodnitelná nesouladem mezi nabídkou práce a nově vytvářenými pracovními místy. Za zbytek prý může nedostatek poptávky. Fed si tak možná připravuje půdu pro další stimulaci, která by pomohla „přechodný nesoulad“ na pracovním trhu vyřešit.
Bankovní analytici z ústavů jako nebo naproti tomu tvrdí, že americká ekonomika prošla výrazným strukturálním posunem, což znamená, že případná další měnová stimulace by pouze tlačila inflaci výš. Podle Drewa Matuse z je nová rovnovážná míra nezaměstnanosti někde mezi 7 a 8 procenty. Fed tvrdí, že leží níž - poblíž 6 procent.
Skeptikům nahrává vývoj inflace, která loni v Spojených státech v jádrovém ukazateli dosáhla 2,1 %. Růst cen by měl s přibližováním k přirozené míře nezaměstnanosti zrychlovat. „Tento základní fakt, že míra inflace je více méně zpátky kolem 2 % bere vítr z plachet těm, kteří tvrdí, že naším problémem je nedostatek poptávky,“ uvedl v rozhovoru Edmund Phelps, nositel Nobelovy ceny za ekonomii z roku 2006. Staví se tak proti dalšímu laureátovi prestižní ceny Švédské centrální banky Paulu Krugmanovi, který požaduje více stimulace v keynesiánském duchu.
Nezaměstnanost ve Spojených státech klesla z 10 % v říjnu 2009 na nynějších 8,3 %, což odpovídá asi 12,8 milionům lidí bez práce. V nejhorší fázi Velké hospodářské krize v roce 1932 bylo ve Spojených státech 13 milionů nezaměstnaných. Počet obyvatel tehdy činil kolem 125 milionů, oproti nynějším 310 milionům.
Struktura nově vytvářených pracovních míst není pro většinu nezaměstnaných, obzvlášť střední třídu, příliš příznivá. Z výzkumu ekonomů Nira Jaimoviche a Henryho Siu vyplývá, že celých 95 % pozic zaniklých během recese se soustředilo do středně kvalifikovaného pásma obývaného nejčastěji kancelářskými pracovníky, bankovními úředníky nebo nejrůznějšími techniky. Nová místa vznikla v odvětvích vyžadujících vysokou kvalifikaci (vývoj softwaru, kosmický průmysl, pokročilé materiály), nebo naopak v odvětvích s nulovou náročností na vzdělání uchazečů (pásová výroba).
Za posledních pět let tak v Americe počet lidí pracujících na kancelářských pozicích klesl o 3,2 milionu. V dopravě, dalším odvětví typickém pro středně placené pozice, se počet zaměstnaných snížil o 1,2 milionu. U manažerských pozic zato ve stejném časovém horizontu došlo k růstu o 2 miliony, u nejhůře kvalifikovaných pozic se počet zvýšil o 1,5 milionu. Oproti lednu 2008 je ve Spojených státech o 5,2 milionu méně zaměstnaných, a přesto americká ekonomika produkuje víc zboží a služeb než před čtyřmi lety.
(Zdroj: Bloomberg, CNBC, WSJ)