Americká centrální banka (Fed) by mohla brzy sáhnout k nové podpoře ekonomiky. Ukázal to zápis z posledního jednání měnového výboru Fedu, kde se pro takovou možnost vyslovila většina členů výboru. Intervenci ale podmiňují tím, že se stav ekonomiky výrazněji nezlepší. Po zprávě začaly růst ceny ropy a zlata, kurz eura k dolaru se vyšplhal nad 1,25 USD.
Přestože poslední zasedání výboru se konalo před zveřejněním několika poměrně dobrých statistických dat, včetně statistiky z trhu práce, členové výboru se ke slabému růstu ekonomiky postavili celkem kategoricky.
"Řada členů usoudila, že k dalšímu uvolnění měnové politiky bude zřejmě už brzy důvod, pokud nové informace neprokážou výrazné a dlouhodobě udržitelné zrychlení tempa oživení ekonomiky," píše se v zápisu z jednání, které se konalo 31. července a 1. srpna.
Činitelé Fedu zaznamenali značná rizika, která mohou zbrzdit už tak dost slabý růst hospodářství. Hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí rostl ročním tempem 1,5 procenta a pokud politici nevyřeší spor o daňové úlevy a výdajové škrty, ekonomika by podle rozpočtového výboru Kongresu mohla v prvním pololetí příštího roku citelně oslabit.
"Já myslím, že ten zápis ukazuje větší umírněnost. Díky ní je nějaký krok v relativně krátké době velmi pravděpodobný," podotkl hlavní analytik Joe Manimbo ze společnosti Western Union Business Solutions. "V důsledku toho je vidět, že dolaru tak trochu dochází dech. Já bych řekl, že pravděpodobnost spuštění třetího kola kvantitativního uvolňování (QE) je teď více než 60 procent," dodal.
Akcie po zveřejnění zápisu z jednání Fedu smazaly většinu ztrát, které v průběhu dne dosahovaly až půl procenta. Dow Jonesův index v mírné ztrátě sice zůstal i později, index S&P 500 byl ale zhruba kolem závěru z úterý a index Nasdaq Composite dokonce mírně zpevňoval. Pohyboval se tak na zhruba 3070 bodech. Cena ropy Brent se vyšplhala nad 115 dolarů, zatímco zlato se dostalo na 1655 dolarů za troyskou unci.
V zápisu je rovněž uvedeno, že největší riziko pro americkou ekonomiku i nadále představuje postup dluhové krize v eurozóně. Za riziko ale Fed považuje i takzvaný fiskální útes, jak Američané říkají scénáři, kdy se politici nedohodnou, jak naložit s daňovými úlevami pro bohaté a spuštěním automatických výdajových škrtů.
Ve snaze mírnit dopady globální finanční krize Fed už dvakrát přistoupil ke kvantitativnímu uvolňování. V rámci prvního kola v roce 2009 a začátkem roku 2010 Fed nakoupil hypoteční zástavní listy za zhruba 1,25 bilionu dolarů (asi 25 bilionů Kč) a státní dluhopisy včetně závazků hypotečních agentur Fannie Mae a Freddie Mac v objemu asi 300 miliard dolarů (asi šest bilionů Kč).
V rámci druhého kola QE, které trvalo v letech 2010 a 2011, Fed nakupoval státní dluhopisy za 600 miliard dolarů (asi 12 bilionů Kč). V rámci případného třetího kola QE by se objemy nákupů zřejmě pohybovaly ve stejných řádech. Za první dvě kola kvantitativního uvolňování Fed sklidil značnou kritiku, neboť QE znamená, že Fed tiskne nové peníze.
Od finanční krize se v důsledku dvou kol kvantitativního uvolňování zvýšila bilanční suma Fedu ze zhruba 900 miliard dolarů v roce 2007 na současné téměř tři biliony dolarů (více než 60 bilionů Kč). Kritici tvrdí, že vinou těchto kroků ekonomiku později čeká vysoká inflace. Fed je naopak přesvědčen, že rizika inflace včas zachytí a neutralizuje.