Nejen na přelomu července a srpna zněly v americké centrální bance hlasy pro brzkou další pomoc americké ekonomice. Prezident chicagského Fedu Charles Evans dnes v Pekingu prohlásil, že by centrální banka měla pro podporu ekonomiky udělat víc, relativně příznivější data z amerického trhu práce totiž podle něho na celkovém výhledu téměř nic nezměnila. Další uvolňování však doporučil i dalším centrálním bankám po celém světě.
„Nepotřebuji vidět žádná další makrodata, abych věděl, že je třeba více uvolňování měnové politiky. Rozhodně zatleskám komukoliv, kdo přikročí k akci směřující na posílení své ekonomiky, kdekoliv po celém světě včetně Číny,“ řekl dnes Evans v hlavním městě Číny.
"(Červencová) data o vývoji zaměstnanosti byla jen o trochu lepší, než se očekávalo," řekl Evans, který v rámci Fedu patří k nejvíce umírněným činitelům. Právě Evans v poslední době nejvíce propagoval, aby Fed s další pomocí neváhal. Mimo jiné proto, že inflace teď v USA nepředstavuje téměř žádný problém. Jeho slova utvrdila v přesvědčení, že Fed připravuje novou pomoc ekonomice a sáhne k ní patrně už velmi brzy.
Evansův dnešní komentář totiž rezonuje se včera zveřejněným zápisem z posledního měnového jednání americké centrální banky, které proběhlo ve dnech 31. července a 1. srpna. „Řada členů usoudila, že k dalšímu uvolnění měnové politiky bude zřejmě už brzy důvod, pokud nové informace neprokážou výrazné a dlouhodobě udržitelné zrychlení tempa oživení ekonomiky,“ píše se ve včera zveřejněném zápisu. Ten podpořil akciové trhy, ale poslal dolar nad 1,25 USD/EUR, tedy na nejslabší úrovně vůči euru za posledních 7 týdnů. Podle Evanse ale Fed zatím ještě vyhodnocuje sezonní dopady na zaměstnanost.
"Zatím to stále nestačí. Musíme vytvářet 300.000 až 400.000 (nových pracovních míst) měsíčně, abychom se dostali tam, kde máme být," vysvětlil činitel. Američtí zaměstnavatelé v červenci vytvořili asi 163.000 nových míst, což bylo nejvíce za posledních pět měsíců. Míra nezaměstnanosti však vystoupila na 8,3 procenta.
Nová podpora ekonomiky by patrně byla ve formě třetího kola takzvaného kvantitativního uvolňování (QE). To spočívá v odkupech aktiv, většinou státních dluhopisů. Fed si ale za tímto účelem musí natisknout peníze, za což je často kritizován. V rámci prvního kola QE Fed nakoupil aktiva za zhruba 1,25 bilionu dolarů (asi 25 bilionů Kč), v rámci druhého pak zhruba 600 miliard dolarů (asi 12 bilionů Kč).
Americká centrální banka se skládá z celkem 12 Federálních rezervních bank. Každá z nich zastupuje jeden měnový distrikt a má i svého prezidenta. Federální rezervní banky pak mají pobočky, kterých je celkem 25.
(Zdroj: ČTK, Bloomberg, CNBC)