Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) v pondělí představil návrh moratoria na průzkum břidlicového plynu, které by mělo platit do konce června 2014. V polovině října se návrhem bude zabývat vláda.
Po dobu trvaní moratoria, během které by nebylo možné vydávat rozhodnutí o průzkumech, ministerstvo upraví zákon o geologických pracích, horní zákon a EIA (vyhodnocení vlivů na životní prostředí), které nyní neposkytují právní jistotu, která by Českou republiku ochránila například před případnými arbitrážemi.
"Současná legislativní úprava podle našeho názoru neposkytuje dostatečné právní zajištění celého procesu průzkumu a těžby nekonvenčních zdrojů plynu novými technologickými postupy. Proto je potřebné analyzovat současný právní rámec stanovování průzkumných území, průzkumu a těžby nekonvenčních zdrojů zemního plynu a navrhnout právní úpravy tak, aby reflektovaly aktuálně používané technologie a jejich vliv na životní prostředí," uvedl ministr životního prostředí Tomáš Chalupa.
Podle harmonogramu, který si ministerstvo připravilo, tak do konce března 2013 vznikne analýza dopadů využívaných metod průzkumu, která bude reflektovat i zahraniční zkušenosti. Zejména důležité budou informace například z Polska. Do konce června příštího roku by pak měly být hotovy změny jednotlivých zákonů.
"Nechtěl bych se dostat do situace, kdy soukromá firma bude po České republice požadovat v arbitráži ušlý zisk jen proto, že česká legislativa nebyla schopná dostatečně kvalitně pokrýt tuto oblast. Mojí ambicí je udělat takovou právní úpravu, která stanoví jasná pravidla hry. To současná legislativa neumožňuje," dodal Chalupa.
I v případě průzkumných vrtů totiž podle ministerstva existuje riziko poškození životního prostředí.
"V dnešních podmínkách geologický průzkum při vyhledávání ložisek břidlicového plynu vypadá technologicky jako samotná těžba. Každý vrt spotřebuje značné množství vody, a to v řádu milionů litrů. Tato voda znečištěná horninami a chemikáliemi je čerpána zpět na povrch, zde sedimentuje na odkalištích a je recyklována pro další použití. To přináší nároky na vodní zdroje a obslužné systémy," popsal ředitel odboru geologie ministerstva Martin Holý.
Záměr ministerstva prosadit moratorium však nebudí nadšení u starostů některých obcí, kterých by se průzkumy či případná těžba přímo dotýkaly. Krok ministra totiž vnímají pouze jako oddálení problému a nikoli jeho řešení.
"Vidím za tím pouze snahu zchladit vášně, nikoliv skutečné řešení. Nerozumím tomu, proč se ministerstvo potřebuje rozmýšlet, jestli může být metoda hydraulického frakování během dvou let méně škodlivá. Ve vyjádření pana ministra navíc naprosto postrádám souvislosti se surovinovou politikou státu, nebo v podstatě s jakoukoli politikou státu. Moratorium jen dává prostor upravit sérii zákonů tak, aby byly žádosti těžařských firem do budoucna legitimní a řešitelné," reagovala berounská starostka Šárka Endrlová.
Podle Endrlové jsou ministerstvem na prvním místě vnímány zájmy těžařů, nikoli občanů země. "Od začátku trvám na tom, že metoda hydraulického frakování je mimořádně nebezpečná a riziková, proto by měla být zakázána na celém území našeho státu. A doposud nemám jediný důvod své stanovisko měnit, právě naopak," dodala starostka.
Rezort životního prostředí však názor berounské starostky i některých senátorů, kteří představili návrh na úplný zákaz metody hydraulického štěpení, nesdílí. Podle ministerstva by se totiž nemělo budoucím generacím upírat právo v budoucnu o průzkumu rozhodnout, jelikož je možné, že za několik desítek let budou dostupné lepší technologie.