Ceny elektřiny i plynu dočasně zvedl konflikt kolem Íránu, dlouhodobý trend to ale nemění. Kromě dosud neprodané elektřiny se teď zvýšil prostor pro uhelné zdroje, je to ale dočasný faktor, ne obrat ve strategii za rok 2028. Dvě nové firmy místo jedné dnešní, které míří na valnou hromadu 1. června, mají pro investory potenciál vyššího ocenění i mnohem silnějšího vstupu dluhopisových hráčů, kterým dnes vadí uhelná část. Nejen to zaznělo v rozhovoru Patria.cz s finančním ředitelem Martinem Novákem bezprostředně po číslech za první čtvrtletí roku 2026, zveřejněných ve čtvrtek 14. května ráno. Co je ovlivnilo pozitivně, a naopak a jaké faktory stojí za zlepšení výhledu pro letošní rok? Co pro znamená dění kolem Íránu?
Patria.cz: Jak z pozice CFO nahlížíte na hlavní dodaná čísla hospodaření a fundament za nimi?
Provozní zisk klesl meziročně o 7,7 miliardy korun či o 18 procent na 35,3 miliardy korun. Pokles byl vyvolán primárně meziročním poklesem realizačních cen vyrobené elektřiny, které znamenají negativní efekt téměř 8 miliard korun. Promlouvají také rozdílné harmonogramy plánovaných odstávek jaderných zdrojů – loni jsme vyrobili přes 32 TWh elektřiny z jaderných zdrojů, protože jsme přešli na delší než roční výměnu paliva. Naopak letos bude výměn paliva a tím i odstávek více, celoroční výroba bude 30 TWh. Tento faktor se už negativně v rozsahu 1,1 miliardy korun podepsal do prvního kvartálu. Přes miliardu korun negativního efektu plynulo také ze segmentu Prodej, což je dáno nižší marží z prodeje elektřiny i plynu.
Pozitivním faktorem byl Trading, kde máme o 400 milionů korun vyšší zisk ze spekulativního obchodování a zhruba o 1,2 miliardy korun vyšší zisk z přecenění derivátů. Zatímco distribuce elektřiny se meziročně posunula jen mírně, distribuce plynu se meziročně zlepšila o 1,2 miliardy korun, z toho zhruba třetinu činí začlenění Gas Distribution do GasNetu a zbytek tvoří vyšší povolené výnosy z důvodu vyšších investic a zvýšení WACC.
Čistý zisk dosáhl úrovně 14,5 miliardy korun po 13% meziročním zlepšení. Zpomalují již odpisy na uhelných aktivech, ale tím hlavním faktorem je neúčtování o dani z nadměrných zisků (Pozn.: konec windfall tax).
Patria.cz: Pro část investorů byla změna výhledu překvapivá po prvním čtvrtletí roku a relativně brzy po celoročních číslech 2025 a oznámení celého výhledu pro letošek.
Celoroční výhled jsme zvýšili především díky tomu, co se děje na trzích v souvislosti s Íránem a má dopad na neprodanou část elektřiny pro rok 2026. Na úrovni EBITDA jej posouváme do pásma 107 až 112 mld. Kč, na úrovni čistého zisku na 30 až 34 miliard korun z 27 až 31 miliard korun.
Patria.cz: Stojí krok opravdu celý na dění kolem Íránu?
Je to opravdu nárůst na neprodané části naší produkce, tedy ceny elektřiny, a k tomu změna množství té neprodané elektřiny, tedy příznivější podmínky pro uhelné elektrárny. Došlo ke zvýšení jejich očekávané výroby z původně cílených 14,1 TWh k 15,3 TWh. Souhrnně je tedy k prodeji více elektřiny za lepší cenu. Vyšší výroba v uhelných elektrárnách také znamená vyšší potřebu uhlí, a tedy zvýšení těžby. Tyto faktory znamenají dodatečnou EBITDA s kombinovaným efektem několik miliard korun „navíc“. Dále oproti výchozímu očekávání došlo k nárůstu očekávané EBITDA v segmentu Distribuce, ale krize v Hormuzském průlivu byla tím dominantním faktorem pro zvýšení celoročního výhledu.
Patria.cz: V čem všem ovlivnila situace kolem Íránu pozitivně či negativně?
Situaci na trhu můžeme shrnout tak, že došlo k mírnému nárůstu cen elektřiny, který nedoprovázel růst cen povolenek, spíše naopak. To vedlo k dočasnému zlepšení ekonomiky uhelných zdrojů, ale nevypadá, že by tento trend měl pokračovat, vnímáme to jako dočasný efekt. Ekonomická rovina uhelných zdrojů po roce 2028 zůstává z našeho pohledu beze změny.
Situace se promítla na celém světě zvýšením cen ropy a následně plynu, později zase dílčím poklesem cen plynu. Trhy na jednu stranu neočekávají nějaký mimořádně vleklý konflikt, na druhou ani jeho velmi rychlé ukončení. Po úvodním prudkém růstu proto vidíme opětovný pokles cen plynu na rok 2027 i další roky.
K nárůstu došlo ze spotových cen i u elektřiny, čehož jsme náležitě využili a zahedgeovali naši pozici. Budeme vyrábět více uhelné elektřiny zejména letos, než jsme původně plánovali. Pomohlo to i roku 2027 a 2028, pro které se uhelný spread – tedy rozdíl mezi cenou elektřiny a povolenkou – dostal do plusových čísel. Na roky 2029 a 2030 je výhled nicméně nadále pro uhelné zdroje nepříznivý.
Patria.cz: Pobavme se celkově o investicích, které jdou v číslech viditelně nahoru.
Z těch větších projektů půjde o konverzi teplárenských zdrojů z uhlí na plyn, výstavbu obnovitelných zdrojů, investice do distribuce, do jaderného paliva, které je také CAPEXem. Máme před sebou několik let, kdy naše investice do majetku budou rekordní. Zejména do roku 2030 probíhá dekarbonizace našeho portfolia, tedy přeměna na čistší zdroje. Objemově míříme letos v investicích někam k 90 mld. Kč, primárním zdrojem pro ně a jejich financování je a bude náš zisk. Do konce této dekády budeme zvyšovat i dluh, stále platí 3,5násobek k EBITDA jako zdravá míra zadlužení.
Patria.cz: Nabízí se otázka, zda rostoucí potřeba investic ovlivní dividendovou politiku.
Zatím je dividendová politika definována jako 60 až 80 procent čistého zisku, což považujeme za zdravé pásmo a na druhou stranu pásmo očekávané investory. Na valnou hromadu jde návrh dividendy 42 korun na akcii a tedy 80 procent očištěného zisku za rok 2025.
Patria.cz: Minout nemůžeme téma rozdělení . Extra tiskovka proběhla, podklady míří na valnou hromadu. Podívejme se na téma nejprve jako celek z pohledu časového záměru a v rovině synergií a naopak dissynergií, kladných bodů a rizik. Pro čtenáře připomeňme, že nová dceřiná firma by měla vzniknout do konce prvního čtvrtletí 2027, pokud bude tento plán schválený na červnové valné hromadě. Následně by vedení mělo začít hledat investory pro novou firmu, která by nad letošními čísly měla zajišťovat zhruba polovinu provozního zisku EBITDA skupiny. Do nové dceřiné společnosti chce vedení ze současné struktury vyčlenit například firmy Prodej, Distribuce, GasNet, ESCO, firmy z tradingu nebo telekomunikační Telco Pro Services.
Pokud krok valná hromada 1. června schválí, zabere nám zhruba tři čtvrtě roku, tedy někam ke konci prvního kvartálu 2027, proces oceňování a vkládání dceřiných společností do nové dceřiné společnosti plus vyčlenění tradingu z a jeho vložení do nové společnosti, která bude součástí nové struktury. Teprve poté, co se toto vše stane, se může rozběhnout další debata: co vše se dále stane, jak velká část by měla být prodána až do případných 49 procent, zda přes burzu nebo do rukou nějakého strategického nebo finančního partnera, nebo se to odehraje z části na úrovni dceřiných společností, jako máme dnes menšinové akcionáře v GasNetu a podobně. Cílem je i transparence jako taková, nový segment bude mít své vlastní řízení a vykazování. Na druhou stranu od tohoto uspořádání nečekáme nějaké dissynergie.
Co nám to naopak umožní: čekáme, že ocenění dvou společností by mohlo být vyšší než dnešní jedné. Pro mnoho investorů určitě může být atraktivní společnost, která má stabilní cash-flow, určitě bude vyplácet stabilní dividendu, nebude mít v sobě žádné uhelné a jiné fosilní zdroje, nebude mít výrobu obecně. Dvojnásob to platí pro dluhové investory. Přes všechny naše oznámené dekarbonizační snahy, přestože patříme v ESG ratingu mezi 7 procent nejlepších firem na světě, stále pro mnoho fondů, které by nás chtěli kupovat, je uhlí prostě no go.
Patria.cz: Jak se mohou měnit parametry typu zadlužení nebo rating? Co v tomto směru očekáváte, s čím kalkulujete?
Tyto parametry se samozřejmě budou měnit. Dnes je na úrovni skupiny limitem dluh lomeno EBITDA kolem 3,5násobku. Nová firma z definice může mít vyšší leverage, nebude mít volatilitu cen elektřiny. Stávající firma , pokud dojte k tomu, že se část skupiny divestuje, bude mít leverage nižší, protože už nebude mít k dispozici část cash flow, které bude náležet novým minoritářům nové společnosti. Dalším významným vlivem bude přerozdělení dluhů mezi těmito společnostmi. Všechny tyto parametry jsou součástí trojčlenky či spíše mnohačlenky, kterou je třeba vzít v potaz.
Patria.cz: V případě, že dojde na prodej až 49% podílu, dá se již dnes říci, kterým směrem by byly použity zdroje z tohoto prodeje? Investice? Dluh? Flexibilita co do růstu i akvizic?
Možností je několik. Může to být další rozvoj, další investice do aktiv s vyšším výnosem. Nemůžeme také odhlédnout od programového prohlášení vlády, v souladu s kterým by takové zdroje mohly být použity pro výkup menšinových akcionářů z a.s.
Patria.cz: Pojďme do oblasti jádra. Zaznělo téma až 80letého provozu stávajících zdrojů. Jaké jsou očekávané investice, harmonogram, dopad na odpisy, provozní parametry? Jak se to potkává s plánem nových zdrojů?
Překryvy s novými zdroji to nevyvolá finančně, jen technicky ve smyslu, že lokality budou po nějakou dobu fungovat spolu. Co se obecně týče finančních dopadů, jsme ve fázi příprav a základních interních analýz.
Patria.cz: Téma jaderného paliva?
Přecházíme na palivo od Westinghouse, máme k dispozici Framatome. Jde o plánovaný proces v rámci odchodu od ruských zdrojů. Technicky palivo z Westighouse už dorazilo do Temelína i do Dukovan. V Temelíně jsou dodávky podepsány s Framatome i Westighouse a s dovozem ruského paliva se již skončilo. Dukovany jsou složitější, protože tam se palivo vyvíjí. Tam tedy až do konce příštího roku jsou ještě původní dodávky s postupným přechodem.
Patria.cz: Jak shrnete posun v oblasti SMR?
Na konci dubna jsme podepsali s vládou memorandum, jak dál v SMR v ČR pokračovat, jaký bude model financování atd. S SMR jsme podepsali tzv. Early Works Contract pro přípravné práce v Temelíně. Firma také získala kontrakt od britské vlády na tři reaktory v jaderné lokalitě ve Walesu. Z našeho pohledu vše podle plánu.
Patria.cz: Zastavme se ještě u plynových aktiv, jak dnes vypadá integrace Gas Distribution a GasNet?
Začleněnou v portfoliu GasNetu firmu máme už od ledna tohoto roku a byl nastartován integrační proces. Ten bude probíhat nejméně v průběhu roku 2026, cílem je samozřejmě společnost integrovat do GasNetu.
Použité ilustrace: Prezentace ČEZ k 1Q26 výsledkům.
Ing. Martin Novák, MBA vystudoval VŠE v Praze, fakultu mezinárodních vztahů. Taktéž absolvoval Executive Master of Business Administration Program (MBA) na KATZ School of Business, University of Pittsburgh se zaměřením na energetiku. Svou kariéru začal jako daňový poradce v Price Waterhouse v roce 1994. Odtud přešel do České rafinérské, kde pracoval v letech 1996–2001. Následujících 5 let působil ve společnostech Conoco v Houstonu, ConocoPhillips v Londýně a ConocoPhillips v Praze. Ve Skupině působí od roku 2006. Od 1. ledna 2008 je ředitelem divize finance Skupiny , od května 2008 členem představenstva a od října 2011 do prosince 2019 byl také místopředsedou představenstva , a. s. Během jeho působení se podařilo snížit náklady v divizi finance díky zásadní restrukturalizaci a tvorbě centra sdílených služeb a zrychlit reportování výsledků pro externí trh.