Eurozóna údajně zvažuje pomoci Španělsku tím, že pojistí investory, kteří koupí španělské státní dluhopisy. Madrid by si tak udržel přístup na kapitálové trhy a minimalizovaly by se tím také náklady pro evropské daňové poplatníky, řekly dnes agentuře Reuters zdroje z eurozóny. Jeden z nich uvedl, že plán by stál asi 50 miliard eur ročně (1,25 miliardy Kč).
Podle zdrojů se o takové myšlence uvažuje v Madridu, Paříži, Berlíně a Římě. Předpokládá se, že záchranný fond eurozóny (ESM) by garantoval 20 až 30 procent hodnoty každého nového dluhopisu, který by Španělsko vydalo. Výhodou by bylo, že pojištění by nebylo pro fond finančně náročné a Itálii by nezasáhla finanční nákaza, jaká hrozí v případě, že Španělsko požádá ESM oficiálně o pomoc v sumě stovek miliard eur.
Pokud by se plán prosadil, bylo by to poprvé, co by eurozóna využila nástroj, který vytvořila v loňském roce pro země eura ohrožené dluhovou krizí. Španělsko by v každém případě podepsalo s partnery v eurozóně dohodu, v níž by se zavázalo k realizaci úsporných opatření a ekonomických reforem a akceptovalo mezinárodní dohled nad jejím plněním,
Většina zemí eura spolu s finančními trhy tlačí Španělsko k rychlému přijetí fiskální pomoci a zdroje z Madridu tento týden sdělily, že vláda se k tomu už chystá. Žádost o pomoc by měla být směrována záchrannému fondu a je podmínkou pro to, aby Evropská centrální banka mohla začít na trhu nakupovat španělské dluhopisy a snížit tím neúnosně vysoké úvěrové náklady země.
Španělská vláda minulý týden oznámila úsporný rozpočet na příští rok, jímž by předešla stanovení tvrdých podmínek v případě, že podá žádost o pomoc. Vedle snižování výdajů a zvýšení daní kabinet plánuje v příštích šesti měsících předložit přes 40 návrhů zákonů ekonomických reforem včetně penzijní reformy.
Španělská centrální banka však dnes zpochybnila reálnost vládního plánu snížit příští rok rozpočtový deficit na 4,5 procenta hrubého domácího produktu. Její guvernér Luis María (134,5 EUR, -0,52%) poukázal na příliš optimistické předpoklady vlády ohledně vývoje ekonomiky. Zatímco většina nezávislých odhadů předpovídá pokles HDP o 1,5 procenta, vláda v rozpočtu počítá se snížením jen o 0,5 procenta.