Česká národní banka odmítá plány na zavedení celoevropské daně z finančních transakcí. Důvodem jsou mimo jiné negativní dopady na finanční sektor zemí EU. Na dnešním semináři projektu eStat.cz to uvedl viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Proti dani se již dřívě vyslovila i vláda.
Daň z finančních transakcí měly hradit finanční instituce v celé unii. V celém bloku ale návrh nakonec v roce 2011 neprošel. Evropská komise později souhlasila s takzvanou posílenou spoluprací 11 zemí, které tuto daň chtějí společně zavést. Podle Hampla lze tak i v budoucnu očekávat další legislativní návrh ohledně daně. S jejím zavedením nesouhlasila například ani Velká Británie, která má jeden z největších finančních sektorů v EU.
"Zavedení daně má negativní efekt na finanční sektor, ta daň je ekonomicky protirůstová," uvedl Hampl. Zároveň upozornil, že podle samotných studií EU může negativně ovlivnit hrubý domácí produkt unie nebo snížit objem některých finančních transakcí o 70 až 90 procent.
Navíc proti dani hovoří podle Hampla již i zkušenosti některých zemí, které v minulosti daň zavedly. Například Švédsko daň zavedlo v 80. letech minulého století a většinu transakcí následně investoři převedli do okolních států. Švédsko daň po šesti letech zrušilo. "Zkušenosti ze zemí, které tu daň zavedly a poté zrušily, hovoří o tom, že ta daň z velké části dopadne na koncové klienty. Z našeho pohledu by bylo absurdní představit si, že by fungoval argument, že daň je trestem pro zlé bankéře," uvedl Hampl.
Špatné je podle Hampla i načasování ohledně návrhu. Finanční sektor v Evropě čekají nová regulatorní opatření, která budou vyžadovat navýšení kapitálu institucí i jejich volných peněz. "Je třeba, aby více prostředků zůstávalo v sektoru. A je naprosto nelogické, aby přišly ve stejné době návrhy, které budou ty prostředky odčerpávat. Je to nelogické o to víc, že bude problémem pro mnoho institucí dostát všem novým regulatorním a kapitálový požadavkům, které se na ně chystají," uvedl viceguvernér.
Posílená spolupráce, o níž nyní v případě daně z finančních transakcí jde, je nástrojem umožňujícím zemím EU pokročit ve spolupráci v oblastech, které některá země na celounijní úrovni blokuje. Zapojily se do ní Belgie, Německo, Estonsko, Řecko, Španělsko, Francie, Itálie, Rakousko, Portugalsko, Slovinsko a Slovensko. "Debata nekončí jsme někde uprostřed, tu problematiku je třeba stále více sledovat," dodal Hampl.
Vláda daň z finančních transakcí odmítla, naopak podpořila její přijetí opoziční ČSSD. Naposledy levicový Senát v prosinci loni doporučil vládě, aby po vyhodnocení konkrétního návrhu opět zvážila připojení Česka k těm zemím Evropské unie, které chtějí zavést bankovní daň. Vláda ovšem argumentuje tím, že nejsou známy detaily návrhu na zavedení daně ani ekonomické dopady. Česko podle vládního stanoviska respektuje snahu zemí zavést posílenou spolupráci, chce ale záruky, že daň nebude mít dopady na ostatní státy unie a v nich sídlící banky.