Švýcarský těžební koncern , který stojí na prahu převzetí největším světovým obchodníkem s komoditami , oznámil, že mu za loňský rok klesl zisk o více než třetinu z důvodu nižších cen komodit a vyšších nákladů. Podobně odůvodnila pokles zisku za loňský rok také společnost , která by již příští měsíc měla se Xstratou vytvořit světového komoditního obra.
Prodeje Xstraty, která je světovým největším exportérem elektrárenského uhlí, klesly za rok 2012 o 7 procent na 31,6 miliardy dolarů, nad konsensus 30,4 mld. USD. Čistý zisk bez zahrnutí mimořádných položek klesl z 5,79 miliardy na 3,65 mld. USD. Firma jím nicméně překonala očekávání nastavené v průměru na 3,49 mld. USD.
„Kombinace klesajících cen komodit, pokračujících inflačních tlaků na provozní náklady a nadále silných domácích měn producentů relativně k dolaru je zdrojem tlaku na naše marže,“ komentoval výsledky Xstraty její generální ředitel Mick Davis. Předpokládá ale, že příznivý ekonomický vývoj ve Spojených státech a Číně podpoří letos poptávku po komoditách.
Společnost zvýšila dividendu za loňský rok o 14 procent na 45,5 centů při očekávání 38 centů. Čistý zisk propadl z 5,7 miliardy na 1,18 mld. USD kvůli nákladům na přecenění investic. mimo jiné odepsala 840 mil. USD ze svého podílu v producentu platiny a dalších 978 mil. USD z hodnoty kanadského zinkového dolu Brunswick a niklového dolu v Austrálii. Produkce energetického uhlí vloni vzrostla o 7,2 procenta na 90,4 mil. tun, zatímco produkce mědi, v níž je čtvrtá na světě, klesla o 16 procent na více než 747 tisíc tun a to kvůli přesunu operací a expanzi.
Akcie Xstraty rostly po zveřejnění výsledků v Londýně o 3,5 procenta, což je největší intradenní zisk za tři týdny. Investoři očekávají dokončení fúze se společností , kterou by měl vzniknout světový komoditní obr dosahující tržní hodnoty 70 miliard dolarů, operující ve 40 zemích světa se záběrem od těžby surovin, přes pěstování zemědělských plodin až po obchod s těmito komoditami. se dohodla na sloužení se Xstratou již loni v únoru a akcionáři Xstraty dostanou podle poslední dohody schválené akcionáři v listopadu za každou svou akcii 3,05 akcie Glencoru a to bez bonusů.
Společnosti se dohodly na posunutí konečného termínu pro dokončení transakce v hodnotě 33 miliard dolarů na 16. duben, po schválení úřadů v Evropě, Austrálii a jižní Africe chybí jen souhlas čínských regulátorů. dnes uvedla, že čínský antimonopolní úřad je ve fázi hodnocení dopadu spojení obou společností na tamní trh s mědí. nicméně nepředpokládá, že by ke schválení nemělo dojít. Čína nemá důvod k zamítnutí transakce vzhledem k faktu, že ji ostatní regulátoři schválili, a navíc se transakce nedotkne žádného z hlavních obchodních zájmů země, uvedly nejmenované zdroje z Pekingu. Nově vzniklou skupinu povede současný CEO Ivan Glasenberg.
Společnost , která dnes také reportovala své výsledky za loňský rok, uvedla, že v něm čelila zpomalení růstu světové ekonomiky a snížení poptávky po nerostných surovinách. Čistý zisk po očištění klesl na 3,06 miliardy dolarů a zaostal za očekáváním analytiků nastaveným na 3,14 mld. USD. Společnost mimo jiné odepsala za loňský rok přes 1,2 miliardy dolarů ze svého podílu v Rusalu.
Tržby vzrostly o 15 procent na 214,4 mld. USD, především díky vyššímu objemu zobchodované ropy, a převýšily konsensus 205,7 mld. USD. Nad očekávání dopadl také provozní zisk EBITDA 5,94 mld. USD proti 5,5 mld. USD. Šéf společnosti Glasenberg uvedl, že rok 2012 byl pro komodity „neslaný nemastný“, když jejich cena v průměru klesla o 10 až 20 procent. Za důvody pro pozitivnější výhled nicméně označil známky zlepšování ekonomik Číny a Spojených států. Společnost navrhla navýšení celoroční dividendy o 5 procent na 15,75 centů. Akcie dnes na výsledky reagují růstem na londýnské burze o více než 2 procenta.
(Zdroj: Bloomberg, , , čtk)