Aktualizováno Kypr dostal v rámci záchranného programu více času na splnění rozpočtových cílů, protože pokles jeho ekonomiky by mohl být výraznější, než se očekávalo. Oznámil to dnes mluvčí kyperské vlády. Podle vládního zdroje agentury AP se nyní předpokládá, že kyperská ekonomika letos klesne o zhruba devět procent. Předběžná dohoda o záchraně Kypru před bankrotem počítala s hospodářským poklesem 3,5 procenta.
Kypr měl původně za úkol dosáhnout do roku 2016 pomocí výdajových škrtů a vyšších daní rozpočtového přebytku ve výši čtyř procent hrubého domácího produktu. Nyní má na dosažení tohoto přebytku čas do roku 2017. Vláda navíc podle svého mluvčího doufá, že se jí podaří dojednat posunutí termínu až do roku 2018.
Kypr se minulý týden dohodl s mezinárodními věřiteli na záchranném úvěru v hodnotě deset miliard eur. V rámci dohody bude muset zkonfiskovat část některých vkladů v kyperských bankách a zredukovat svůj přebujelý bankovní sektor.
Ztráty z nepojištěných vkladů 37,5 %
Majitelé velkých vkladů u největší kyperské banky Bank of Cyprus přijdou z vkladu přesahujícího 100.000 eur o 37,5 % uložené částky. Místo těchto peněz obdrží akcie banky, potvrdila v sobotu kyperská centrální banka jedno z klíčových opatření k nutnému ozdravení bankovního sektoru v zemi. Zbývající peníze zůstanou zmražené a jaké výše ztráty nakonec dosáhnou, bude záležet na situaci banky. Podle některých odhadů mohou dosáhnout 60 i více procent.
Ze zbývající částky nepojištěného vkladu nad 100.000 eur bude 40 procent úročeno, střadatelé však k této částce budou mít přístup až ve chvíli, kdy se začne bance dařit. Dalších 22,5 procenta vkladu nebude ani úročeno a v případě, že bude situace banky špatná a bude potřeba posílit její rezervy, přijdou střadatelé zřejmě i o část těchto peněz, případně o všechny.
Lepší osud než ostatní vkladatele čeká podle BBC klienty britské divize kyperské banky Laiki. Zhruba 15 tisíc klientů majících na účtech podle odhadů uloženo celkem 270 milionů liber nebude díky přesunu vkladů na britskou divizi Bank of Cyprus podléhat opatřením souvisejícím se záchranou Kypru před bankrotem. Podle internetového serveru BBC má v britské divizi Laiki vklady nad 85.000 liber zhruba pět procent klientů. Průměrný vklad se pohybuje kolem 18.000 liber.
Kyperská vláda dnes oznámila, že zmírňuje omezení pohybu kapitálu. Zvyšuje se tak denní limit pro transakce v rámci jednoho účtu z 5 tisíc na 25 tisíc eur. Limit pro platby šekem, které byly dosud zakázány, byl nově stanoven na 9 tisíc eur za měsíc. Nová pravidla mají platit další dva dny.
Vláda představila omezení pro pohyb peněz 28. března před opětovným otevřením bank na ostrově. Banky byly předtím zavřené dva týdny. Ministerstvo dnes rovněž uvedlo, že zvýší částku pro proplácení šeků na 9000 eur měsíčně. Další restrikce, včetně výběru hotovosti maximálně 300 eur denně a limit 1000 eur pro vývoz hotovosti ze země, dále zůstávají v platnosti.
Obavy z recese a snaha o změkčení podmínek záchrany
Kypr se po výrazném okleštění bankovního sektoru obává těžké recese a hledá způsoby, jak se dostat ven z krize. Prezident Nikos Anastasiadis o víkendu v rozhovoru pro největší kyperský list Filelefteros například oznámil, že by země mohla otevřít kasina.
Prezident včera o ekonomických otázkách jednal s ministry. Uvedl, že v příštích 15 dnech by měl být kabinetu předložen ke schválení dvanáctibodový program podpory hospodářského růstu. Program by měl kromě povolení kasin zahrnovat rovněž opatření k přilákání zahraničních investic a daňové úlevy pro firmy reinvestující své zisky na Kypru. Prezident by rovněž rád zlepšil úvěrové podmínky a snížil úrokové sazby.
Kyperská vláda se podle informací agentury Bloomberg snaží dohodnout zmírnění podmínek mezinárodní pomoci za 10 mld. EUR, aby omezila negativní dopady na svou ekonomiku. Kypr již podle mluvčího tamní vlády odsunul slib dosáhnout přebytku u primárního rozpočtu, který nezahrnuje náklady na správu dluhu, z původního roku 2016 na 2017, ale doufá, že v rámci vyjednávání se zástupci Trojky dosáhne dalšího odsunu o rok na 2018.
Podle informací kyperského deníku Phileleftheros počítá poslední verze podmínek záchranné pomoci EU, ECB a MMF pro letošní rok se schodkem primárního rozpočtu 2,4 procenta HDP, ale v roce 2017 už s 4% přebytkem. Součástí dohody má být prý i závazek k vládním škrtům a novým příjmům, které by dohromady přinesly 351 milionů eur, tedy asi 2,1 procenta HDP.
(Zdroj: ČTK, Bloomberg, Reuters)
Další zprávy k vývoji situace na Kypru a podmínkách záchranné pomoci eurozóny naleznete v Tématu týdne