Evropská unie usiluje o rozšíření svých pravomocí v oblasti vnějších obchodních vztahů, aby své společnosti mohla lépe chránit před neférovými praktikami zahraniční konkurence. Krok je vnímám jako snaha o posílení pozice v souboji s čínskou exportní mašinerií.
Návrh, který musí schválit europoslanci a členské státy EU, přichází v době, kdy Evropská komise zvažuje zavedení odvetných opatření ve sporech o dovozy solárních panelů a telekomunikačního vybavení. Delegace EK včera na pozvání čínské strany odcestovala do Pekingu, kde se má o eskalujícím napětí mezi oběma giganty světového obchodu jednat.
Oba sporné sektory představují odvětví vysokých technologií, od nichž si Evropa slibovala nová pracovní místa a ekonomický růst. Tváří tvář nemilosrdné konkurenci čínských firem se však evropští producenti dostávají do defenzivy. Komise, která zodpovídá za implementaci vnější obchodní politiky, se proto snaží najít způsob jak zasadit protiúder.
Podle návrhu by EK mohla zvýšit strop pro dovozní cla vůči zahraničním společnostem, u nichž se zjistí nedovolená podpora mateřských vlád. Další nárůst pravomocí se potenciálně týká procesu vyšetřování podpásových praktik. Dosud si na ně totiž musel některý z evropských producentů stěžovat a až poté mohlo být šetření zahájeno. Jelikož se ale společnosti rostoucí měrou bojí ozvat kvůli strachu z odvety zahraničních vlád, měla by EK dostat možnost zahájit šetření sama, bez vnějšího podnětu.
Bitva mezi EU a Čínou se podle obchodního komisaře Karla De Guchta točí hlavně kolem subvencí, které čínská vláda poskytuje domácím výrobcům formou levných úvěrů či dotací na export. Manažeři postižených evropských podniků tvrdí, že Peking se jim za udání mstí recipročním zavedením cel či zákroky proti jejich investicím v Číně.
„Komise chce rázně vystoupit a říct, že toto není přijatelné,“ tvrdí jeden z unijních představitelů. Brusel doufá, že jeho vyšetřování a následně uvalovaná antidumpingová cla se stanou běžnou součástí arzenálu EU v souboji s nekalou konkurencí. Peking tvrdí, že pomoc domácím výrobcům je srovnatelná s podporou, kterou západním společnostem poskytují jejich mateřské vlády.
Za poslední rok EK zvažovala zahájení šetření proti soukromým čínským firmám Huawei a ZTE Corp, kterým se v Evropě podařilo navýšit tržní podíl na úkor stálic jako švédský , francouzský a finská . Německý spolu s Nokií tvrdí, že dotace čínské vlády umožnily Huawei a ZTE zákeřně likvidovat protihráče.
Jedním ze zádrhelů u telekomunikačních technologií jsou potíže, které Komise má se získáváním důležitých dat od evropských firem. Podle nového návrhu by oslovené společnosti měly povinnost citlivé informace v případě šetření předat.
Zanedlouho by také Komise měla rozhodnout o zavedení cel na solární panely. Jedná se o jeden z největších sporů mezi EU a Čínou. Čínští výrobci v roce 2011 do EU vyvezli panely za 21 mld. EUR, čímž se na celkovém čínském exportu do EU podíleli ze 7 %. Evropa je pro producenty fotovoltaiky největším trhem na světě.
Dovoz panelů z Číny srazil ceny a zdecimoval evropské výrobce; řada jich byla nucena vyhlásit bankrot. Exportní expanzi poháněly levné úvěry od čínských bank. Za hradbou antidumpingových cel už se skryly Spojené státy. Pokud by je EU následovala, mohli by se předlužení čínští producenti dostat do vážných potíží. Čínská firma Holdings, kdysi světová jednička ve výrobě panelů, tlak dluhů nevydržela a v březnu zažádala o ochranu před věřiteli.
Spory mezi západními a čínskými výrobci trvají už několik let. Skupině evropských výrobců v čele se společností SolarWorld vadí hlavně to, že čínští konkurenti jako Yingli, SunTech, Trina nebo Canadian Solar získávají od státních bank levné úvěry, díky nimž pak mohou svoje panely nabízet za velmi výhodných podmínek. Na nejrůznějších dotacích prý Peking v roce 2010 svým firmám rozdal 30 mld. USD. Čína není signatářem dohody OECD, která omezuje rozsah úvěrů státních bank na podporu vývozu.
Loni také EU zvýšila dovozní cla na aluminiové folie z Číny, aby tak pomohla výrobcům lehčích alobalových rolí v Německu, Francii a dalších členských zemích EU bojovat s levnými čínskými dovozy. Sazby ve výši až 35,4 % mají čínské producenty potrestat za dumping, tedy prodej výrobků za ceny nižší než výrobní náklady.
(Zdroje: WSJ, Reuters, Bloomberg)