Lo Toney z Plexo Capital si myslí, že investoři mění svá hodnocení čtvrtletních výsledků technologických společností. Dva technologičtí analytici Dan Ives a Gil Luria přijali pozvání na rozhovor ke Stevu Eismanovi a hovořili o řadě téma včetně návratnosti investic do AI. Steven Rattner z Willett Advisors si myslí, že Čína toho z USA nemusí mnoho kupovat, Spojené státy jsou na ní ale závislé více. A proto Čína v současných obchodních tenzích vyhrává.
Investoři mění způsob hodnocení výsledků firem: Alphabet ukazuje, že umělá inteligence pomáhá jeho výsledkům, ale zároveň zvýšil své investiční výdaje. Na CNBC to připomněl Lo Toney z Plexo Capital, podle kterého zveřejněné výsledky této společnosti a reakce akcií na ně ukazují, že se změnilo to, jak investoři hodnotí čtvrtletní čísla. „Růst tržeb je nutný, ale ne dostačující.“ Stále více se hledí i na to, kolik kapitálu je nutno pro růst tržeb investovat a jak rychle se to na tržbách a ziscích projeví. A pozornost je věnována stále více i kapitálové struktuře společností, tedy tomu, jaký je poměr dluhů k vlastnímu jmění. To vše neplatí jen o institucionálních investorech, ale i o těch retailových.
Investiční boom umělé inteligence a „vy si bojujte, my vyhrajeme.“ Dva technologičtí analytici Dan Ives a Gil Luria přijali pozvání na rozhovor ke Stevu Eismanovi a debata se samozřejmě týkala zejména nových technologií a umělé inteligence. Luria poukázal na to, že nyní se hovoří především o tom, jaké návratnosti bude u investic do AI skutečně dosahováno. Týká se to i konkrétních firem a jako příklad můžeme uvést . U něj totiž lze argumentovat, že jeho investice do AI se nezaplatí, a navíc na něj dolehne to, že AI bude nahrazovat tradiční software. Podle analytika se ale u této firmy dá stejně tak tvrdit, že investice se zaplatí a softwarové produkty budou i dál široce používány. Ives zopakoval, že podle něj probíhá další průmyslová revoluce, nicméně na trhu se budou opakovat období, kdy budou vládnout pochyby.
Eisman připomněl, že vysoké investice do AI nyní znamenají, že řada společností se stává náročných na kapitál. Musí vydávat nové akcie a dluhopisy, přestože tak po dlouhou řadu let nečinily a vše financovaly z toho, co vydělaly. K tomu nemusí být v oblasti modelů umělé inteligence žádná konkurenční výhoda a vývoj může směřovat ke komoditizaci a nízkým cenám za využívání AI. Ives k tomu řekl, že i podle něj bude ke komoditizaci samotných modelů docházet, hodnota bude v datech, která mají společnosti k dispozici. Společnosti budou „budovat své AI ekosystémy“, které konkurenční výhody mít budou.
Ives zopakoval svou tezi, podle které bude „AI párty“ trvat ještě řadu let. Firmy, které do této technologie neinvestují, pak podstupují riziko, že „na tuto párty přijdou pozdě“. Tím se diskuse přesunula k Applu, který se na rozdíl od řady jiných technologických společností drží v pozadí. Ives k tomu uvedl, že řada lidí po celém světě bude AI používat přes mobilní telefony. Luria dodal, že stojí stranou a nechává ostatní, ať vymyslí a vyřeší všechny problémy.
„Pak bude používat ten nejlepší model, ten se ale v jeho zařízeních bude jmenovat Nová Siri. Vy bojujte, my hrajeme.“ Luria pokračoval s tím, že mezi softwarovými společnostmi jsou ve vztahu k AI „ty dobré, mezi ně patří třeba a Palanit. A pak ty horší, třeba Salesforce.“ Ives dodal, že má výbornou pozici pro monetizaci umělé inteligence na straně spotřebitelů.
Trumpovým cílem může být chaos, Čína obchodní potyčky vyhrává: Clům a obchodním tenzím nebyla nějaký čas věnována taková pozornost, ovšem ne kvůli tomu, že by jejich důležitost upadala. Nyní podle Bloombergu americká vláda v této oblasti přichází s řadou kroků a situaci komentoval Steven Rattner z Willett Advisors. Ten připomněl, že původní cla byla soudně zrušena, nyní se vláda snaží o jejich obnovu na základě konkrétních obchodních dohod. Tedy způsobem, který už není tak jednoduchý a přímočarý jako předtím.
Trump se „pokouší využít čehokoliv v obchodních dohodách, aby uvalil cla na kohokoliv, kdo se mu právě znelíbil nebo se postavil proti němu. Bude toho teď hodně, děje se to u léků, jeden den cla zavedou, pak je pozdrží,“ řekl Rattner s tím, že trhy by v takové situaci obvykle reagovaly citlivě, ale nyní se zaměřují na jiné věci. A co ukazují reálná data k tvrzení, že cla mají do USA přenášet výrobu ze zahraničí? Expert k tomu řekl, že tento přesun vrcholil na konci Bidenova funkčního období, od té doby navzdory některým tvrzením počet nově budovaných továren ve Spojených státech klesá.
Rattner dodal, že datová centra nejsou považována za továrny a do uvedených dat se tedy mohutné investice hyperscalerů nepromítají. Určitý posun k výrobě na domácí půdě sice probíhá, ale promítají se do něj i zkušenosti firem získané po roce 2020. Ty ukazují, že někdy je lepší mít výrobu doma než dovážet třeba z asijských zemí. „Trump tomuto posunu pravděpodobně trochu pomohl, ale fundamentálně je výroba na stejné trajektorii jako během posledních padesáti let. Tedy na klesajícím trendu.“
K rozpočtovým deficitům Rattner řekl, že cla na ně nemají v podstatě žádný dopad, nedochází k tomu, že by příjmy z nich deficity snižovaly. Podle experta si ani Trump nemyslel, že by k něčemu takovému mohlo dojít. „Tohle není rok 1800, kdy byla cla skutečně použita na vyrovnání rozpočtu a splacení vládních dluhů,“ dodal expert. Na Bloombergu se pak hovořilo o tom, že podle některých názorů Trump svým neustálým ohlašováním nových cel a následným pozdržováním jejich platnosti a změnami jejich výše chce vytvořit nejistotu, která sama o sobě bude motivovat americké společnosti, aby prostě vyráběly doma a nemusely se tímto tématem zabývat. Rattner k tomu zmínil, že neví, zda tomu tak skutečně je, ale že Trump takhle přemýšlet může.
Vývoj také potvrzuje, že „je toho jen velmi málo, co Čína potřebuje kupovat od Spojených států a nemůže to sehnat jinde. A je toho hodně, včetně vzácných minerálů, co Spojené státy musí kupovat od Číny.“ Ta proto „vyhrává“, protože je toho jen velmi málo, co musí dovážet, avšak Spojené státy „si mohou vystačit bez hraček“, ale ne bez řady dalších položek, které z Číny dováží.