Jordánské království se po Spojených arabských emirátech stane druhou zemí Blízkého východu, v níž bude jádro využíváno pro výrobu energie. V soutěži o dodavatele prvních reaktorů na jordánském území si tamní vláda vybírá ze dvou kandidátů: ruského Atomstrojexportu, který spadá pod státní korporaci Rosatom, a francouzsko-japonského konsorcia Areva-Mitsubishi Heavy Industries. Podle včerejšího oznámení šéfa Jordánské komise pro jadernou energii Khaleda Touqana má v závěrečné fázi tendru navrch ruský zájemce.
Ruská nabídka, v jejímž rámci Atomstrojexport Jordáncům dodá tlakovodní reaktory VVER-1000, získala v čích Jordánců preferovaný status, a má tak nejlepší šance na vítězství. S upravenou a výkonnější verzí VVER-1000 se Rosatom uchází i o zakázku na dostavbu Temelína. V tuzemském tendru předložila nabídku také Areva. Zadavatel, společnost ČEZ, ji nicméně vyřadil už v předběžné fázi, proti čemuž se Areva chce bránit všemi prostředky.
Krom toho, že poskytnou potřebnou technologii, Rusové výstavbu elektrárny z poloviny zaplatí a poté ji budou i provozovat. Projekt sestává ze dvou reaktorů, z nichž každý bude disponovat výkonem 1000 MW. Náklady se odhadují na 10 mld. USD. Rosatomu v elektrárně připadne 49% podíl, zbytek bude vlastnit jordánský stát. Konkrétní schéma financování bloků, které mají vyrůst u města Zarká na severozápadě země, zatím známo není.
Smlouva o výstavbě by mohla být podepsána do dvou let, kdy by už měly být dokončeny studie proveditelnosti a vhodnosti vybraného místa. První reaktor by měl být spuštěn v roce 2020. Zdroje deníku Kommersant však tvrdí, že tento termín se s velkou pravděpodobností nestihne. Mechanismus, který by Rosatomu zaručil minimálním míru výnosnosti (jako například garantovaná výkupní cena ze čtyř plánovaných bloků v Turecku), prý zatím sjednán není.
Jordánský ministr energetiky a přírodních zdrojů oznámil, že pro království, které dováží 97 % spotřebovávané energie, se jedná o strategicky významný projekt, který pomůže omezit závislost na zemním plynu z nestabilního Egypta a snížit náklady na jeho dovoz. V zemi se nachází dosud neprobádaná ložiska uranu.
Jordánský energetický dovoz loni dosáhl částky odpovídající zhruba 20 % HDP. V roce 2009 země vyrobila 14,3 TWh elektřiny, většinou v paroplynových zdrojích, a dalších 0,4 mld. TWh dovezla. Kvůli nepokojům v Egyptě a nedostatečným dodávkám se loni výroba elektřiny z plynu na celkové produkci podílela jen 25 %. Třetinu elektřiny Jordánsko vyrobilo z těžkého topného oleje, další třetinu z dieselu a zbytek dovezlo.
Šestimilionová země nyní disponuje kapacitou 2400 MW a do roku 2015 bude potřebovat dalších 1200 MW. V době dokončení prvního bloku v Zarká by se potřebný výkon měl vyšplhat na 8000 MW. Dovoz elektřiny zajišťuje Egypt a Sýrie. V poslední době je posilováno propojení sítí s Izraelem.
Těžkým úkolem pro konstruktéry jaderných bloků bude vyrovnat se s všeobecným nedostatkem vody, který Jordánsko dlouhodobě sužuje. Roční spotřeba činí 1500 milionů kubíků, zatímco vodní zdroje poskytují jen 900 milionů kubíků vody.
Ve výběrovém řízení na dostavbu Temelína zůstávají česko-ruské Konsorcium MIR.1200 a americko-japonská společnost Westinghouse. Definitivní rozhodnutí o vítězi tendru mělo podle původních plánů padnout v září. V polovině srpna ale generální ředitel Daniel Beneš uvedl, že dříve plánované termíny dokončení tendru na výstavbu dvou nových bloků naplněny nebudou. S ohledem na současnou obtížnou situaci v energetice, kdy se nevyplatí stavět nízkoemisní zdroje bez jakékoliv formy podpory, ČEZ prý potřebuje, aby byly nejprve regulatorní a legislativní podmínky investice konkrétněji definovány. Rozhodnutí o Temelínu bude prý posunuto v řádu let.
(Zdroje: Xinhua, Kommersant, ČTK, WNA)