Reálné důvody k obavám z deflace?

Na západě se s deflací setkalo jen málo lidí, to se ale může změnit v Evropě. Tam rostou obavy z toho, že tento jev, který ve 30. letech ožebračil miliony lidí, začíná zapouštět své kořeny. Podle posledních dat už ceny klesají v Lotyšsku, v Řecku a na Kypru. Většina ekonomů si myslí, že pravděpodobnější je období nízké inflace než přímé deflace. ECB sice do ekonomiky eurozóny pumpuje peníze, inflace ale leží hluboko pod 2 %, která slouží jako inflační cíl.

Proč se deflace obávat? Když si ekonomiky dovedou poradit s inflací, proč ne s poklesem cen? Až do druhé světové války bylo po staletí běžné, že kapitalistické ekonomiky procházely hlubokou deflací, která byla přerušována obdobími inflace. I přesto dosahovaly dlouhodobého růstu. I tak se ale do deflace vrátit nechceme. V Německu 20. let minulého století panovala hyperinflace, ta se však ve 30. letech změnila na deflaci, která představovala pohromu pro celou zemi. Ceny tehdy klesly o 23 %. Dnes se Německo podobného vývoje neobává, Bundesbanka ve své nové analýze tvrdí, že deflace nehrozí. Možná je to pravda v Německu, jehož inflace dosahuje 1,6 % a je třetí nejvyšší v eurozóně. Jinde jsou ale obavy větší. Například Jean Pisani-Ferry, který stojí v čele francouzské ekonomické rady, tvrdí, že je načase riziko deflace v eurozóně řešit.

I zmíněná Bundesbanka uznává, že pokud by skutečně nastala deflace, bude téměř nemožné dosáhnout růstu. Lidé a firmy budou odkládat své výdaje v očekávání dalšího poklesu cen. Poptávka se propadne, firmám klesnou zisky a nakonec dojde i k poklesu mezd a investic. Klesající příjmy a rostoucí nezaměstnanost sníží poptávku ještě více a roztočí se deflační spirála. Banky budou trpět ztrátami ze špatných úvěrů, reálné sazby porostou a tíha dluhu se bude zvyšovat. ECB už drží své sazby u 0,25 % a další prostor pro snížení je minimální.

Teoreticky je možné posunout sazby do negativních čísel – požadovat od bank poplatek za to, že drží své peníze u ECB. Efektivita takového kroku by ale byla pravděpodobně omezená, protože banky by zřejmě začaly vybírat poplatky z depozit. To by vedlo pouze k tomu, že lidé by začali hromadit hotovost doma. Na dlužníky vytváří deflace zvýšený tlak, těžit z ní by měli naopak věřitelé. Problém v eurozóně ale tkví v tom, že dlužníci jsou koncentrovaní v regionu slabého růstu. Jde zejména o Řecko, Portugalsko, Španělsko a Itálii. Ti, co nejvíce trpí, by tedy trpěli ještě více. Projevilo by se to tlakem na bankovní sektor a dalším zhoršením ekonomických podmínek. Důvodů k obavám je tedy dost.

(Zdroj: WSJ)