Poslední čísla z amerického trhu práce ukazují podle některých názorů na vyšší inflační tlaky. Co o nich soudí Mark Zandi z Moody’s Analytics? Ten na CNBC řekl, že jsou určitě dobrá, ale „je v nich hodně šumu a nemají zase takovou váhu“. Podle ekonoma tedy ekonomika není tak silná, jak by se z dat z trhu práce mohlo zdát, dochází mimo jiné „k pomalé erozi reálných mezd“.
Pokud se čísla očistí o různé mimořádné vlivy a informační šum, tak podle ekonoma ukazují, že v USA dochází k tvorbě kolem 50 tisíc pracovních míst za měsíc. „To je ok, ale není to dost, aby to uzavřelo mezeru na trhu práce. Ta skutečně existuje, projevuje se zpomalením tempa růstu mezd,“ dodal Zandi. Z pohledu americké centrální banky by to znamenalo, že nebude klást na data z trhu práce takovou váhu a při rozhodování o sazbách bude dávat důraz hlavně na inflaci.
Zandi pak upřesnil, že Fed bude sledovat především vývoj CPI jádrové inflace, ta celková je totiž hodně ovlivněna cenami energií. Tedy obnovením konfliktu na Blízkém východě. Další inflační čísla přitom podle ekonomova odhadu „budou dost slabá“. K tomu tu jsou pevně ukotvená inflační očekávání a Zandi k tomu řekl, že on sám by nyní tedy sazby nezvedal. Nepochopitelné jsou ale podle něj na druhou stranu úvahy o snižování sazeb. U nich se nabízí otázka, zda by neměly nakonec nevítané důsledky tím, že by zvedly inflační očekávání a výnosy dluhopisů.
Rick Bensignor z Bensignor Investment Strategies se na CNBC věnoval právě výnosům dluhopisů, které podle něj půjdou ještě výš. Začal ale s tím, že na akciích bylo dosaženo nového vrcholu 13. srpna a pak se trh nedostal výš i přesto, že dorazilo několik významných pozitivních zpráv. To podle experta ukazuje, že krátkodobě budou americké akcie spíše stagnovat. K výnosům desetiletých vládních dluhopisů pak dodal, že nyní se lidé obávají současných hodnot kolem 4,8 %, ale historicky jde stále o hodně nízká čísla. Podle experta by se výnosy mohly dostat výrazně nad 5 %: „5,6 % je minimální úroveň, můj konečný cíl je 6,07 %,“ dodal investor.
Své k současnému vývoji na CNBC řekl i profesor financí na Whartonu Jeremy Siegel, podle kterého poslední čísla z trhu práce neukazují na vyšší inflační tlaky. Domnívá se ovšem, že pokud by za rohem nebyly volby, Fed by nyní zvednul sazby. Za šílený pak profesor označil Trumpův nový tlak na snižování sazeb. Konkrétně slova, podle kterých jsou Spojené státy momentálně mnohem lepším dlužníkem než před nedávnem, a to znamená, že sazby musí jít dolů. A členové vedení Fedu „musí být konečně patrioty“.
„Data ukazují, že je prostor pro určité zvednutí sazeb. Pokud bude pozdrženo, nepůjde o tragédii,“ dodal Siegel. Warshovo rozhodování přitom může ovlivňovat následující vývoj na dluhopisech – další růst jejich výnosů by mohl vyvolávat tlak na razantnější postup proti inflaci. Na druhou stranu by zvyšování sazeb mohlo vést k tomu, že výnosy klesnou, protože trhy budou více věřit v pokles inflace. „Trump s tím ale asi jen tak souhlasit nebude.“
Zdroj: CNBC