Řecko sice včera údajně podalo platební příkazy na zaplacení splátky MMF (750 miliónu euro), avšak jinak se tato Achillova pata eurozóny ani trochu nezhojila. Další klíčová schůzka ministrů financí v Bruselu tedy nepřinesla vůbec nic, tedy snad kromě poměrně překvapivého výroku německého ministra financí Wolfganga Schäubleho o tom, že by to byl vcelku dobrý nápad, zeptat se řeckých voličů v referendu co vlastně chtějí. Tedy zda nižší starobní důchody a méně státních úředníků anebo státní bankrot s jízdenkou mimo eurozónu? O to tady totiž konkrétně jde. Mimo to však také z MMF a bruselských úředníků vylézá, že Řekové budou potřebovat dalších 30 až 50 miliard euro, neboť jejich rozpočet je po čtyřech měsících hospodaření v katastrofálním stavu.
Globálně vzato nám tedy týden nezačal příliš dobře a proto je s podivem, že po krátké pauze, způsobené americkými statistikami z trhu práce, se znovu rozjel výprodej bezpečných aktiv - tedy vládních dluhopisů. Fakt, že se úrokové sazby tlačily výše i včera je přitom o to podivnější, že rizikovým aktivům jako akciím či komoditám (včetně ropy) se spíše nedařilo.
Jeden z argumentů, který začínají dnes dluhopisoví medvědi vytahovat a vysvětlovat současný výprodej, je pak ten, že se z dlouhodobých bezpečných dluhopisů jako například těch amerických a německých v minulých letech hojnosti zcela vytratila riziková prémie (term-premium). Ta se přitom do těchto aktiv, s tím jak inflace dosáhla dna, nyní vrací a výsledkem je, že výnosy (do splatnosti) rostou.
No uvidíme, jak se nakonec vše vyvine, neboť ex post výše uvedená teorie vypadá logicky a konzistentně, avšak sama o sobě stojí na heroických předpokladech: za prvé víme, že globální inflace se odrazila ode dna a za druhé umíme měřit “rizikovou prémii” v dluhopisech s delší splatností. Na druhou stranu, pokud výše uvedený argument byl opravdu platný a v důsledku něho by se dlouhodobé úrokové sazby bezrizikových dluhopisů usadily výše, pak to nebude povzbudivá zpráva ani pro další třídy finančních aktiv.
Region
Zatímco koruna vůči euru včera posílila asi o 0,2 %, tak zlotý s forintem asi o tři čtvrtě procenta oslabily. Oběma výše úročeným měnám se patrně nelíbila vyšší míra nervozity na trzích a v případě zlotého navíc sehrály roli i překvapivé výsledky víkendových prezidentských voleb.
Dnes bude zveřejněna česká míra inflace za duben. Citelný dopad na korunu neočekáváme. ČNB v tuto chvíli měnovou politiku měnit nechce a soustředí se spíše na verbální intervence, které by kurz trochu víc vzdálily od 27,00 EUR/CZK. Bez skutečné devalvace by ale síla slov měla časem slábnout a koruna se podle nás bude obchodovat spíše blíže k intervenční hranici.
Dluhopisy
Globální výprodej dluhopisů a se po krátké (páteční) pauze včera obnovil, když například výnos desetiletého amerického vládního dluhopisu již atakuje hranici 2,30 %. Ceny dluhopisů klesaly i v eurozóně a to přesto, že nákupní úsilí ECB nepolevuje. Centrální banka eurozóny oznámila, že za minulý týden nakoupila dluhopisy za 13,66 mld. euro, od března jsou to dluhopisy celkem za 108,71 mld. euro!
Dnešní kalendář očekávaných událostí je z pohledu dluhopisů zcela nezajímavý a tak trhy budou čekat spíše na zítřejší zajímavá data - HDP z eurozóny a maloobchodní tržby v USA.