Při pohledu na stojatý kurz by se člověku nechtělo snad ani věřit, jak mediálně vděčným tématem koruna v minulém týdnu byla. Nicméně fakt, že ČNB musela v poslední době vstoupit poprvé od intervencí v listopadu 2013 na trh, pozornost přirozeně přitahoval. Co vlastně ČNB k aktivitě donutilo? Vyšší růst české ekonomiky, vysoce přebytková platební bilance a pokračující kvantitativní uvolňování ECB jsou býčí fundamenty, které dotlačily korunu k silnějším hodnotám. Měnový pár EUR/CZK se tak přilepil k intervenční úrovni 27,0 stanovené ČNB. My přitom věříme, že centrální banka dostojí svému závazku a udrží stávající kurzový režim minimálně do druhého pololetí roku 2016. Do té doby se však EUR/CZK bude pohybovat v těsně blízkosti hranice 27,0, přičemž další eventuální intervence ČNB oslabí korunu jen na krátkou dobu a nijak výrazně.
Jedním z výraznějších negativních rizik našeho jinak pozitivního výhledu na korunu je zahájení cyklu zvyšování oficiálních úrokových sazeb v USA. Více o této možnosti jistě napoví zasedání FOMC, jež je v plánu tento týden. Připomeňme, že poslední komentáře některých vlivných členů FOMC naznačují, že Fed může sazby zvýšit již na podzim letošního roku. Silnější slovo v tomto směru však ve středu ještě nečekáme. Argument pro relativně dřívější růst sazeb může přijít již ve čtvrtek, kdy bude zveřejněn první odhad růstu americké ekonomiky ve druhém čtvrtletí. Podle našich odhadů rostla ekonomika pravděpodobně více než tříprocentním tempem. Konečný odhad sice ještě můžeme kosmeticky upravit po dnešních amerických číslech, nicméně i tak patrně zůstaneme oproti většině trhu při pohledu na americkou ekonomiku optimisty. Dobrá kondice ekonomiky by tedy jestřábům v rámci FOMC měla poskytnout argumenty pro zvýšení sazeb na některém z následujících zasedání. To patrně přinese zvýšenou volatilitu na globální trhy a možná i záminku rozhýbat lehce i korunu.