Nizozemí by rádo vyplnilo volný prostor, který po sobě zanechá Británie ve chvíli, kdy odejde z Evropské unie. Tvrdí to Politico s tím, že tento cíl je definován v dopise, který minulý týden zaslal nizozemský ministr zahraničních věcí Stef Blok parlamentu. Tento dopis popisuje strategii, které by se chtěl držet premiér Mark Rutte před volbami do Evropského parlamentu naplánovanými na květen letošního roku. Rutte přitom podle Politica již nyní získává pověst obránce liberální politiky. Podle dopisu by byl také rád, aby se Nizozemci dostali do klíčových pozic ve vedení Unie poté, co z nich odejdou Britové.
„Nizozemí patří mezi země, které se nejvíce obávají politických dopadů brexitu,“ píše Politico s tím, že Rutte sám sebe pasuje do role bojovníka proti „nekontrolovanému evropskému federalismu“. EU podle něj musí ukázat, že je schopna plnit „základní sliby a Brusel slouží jednotlivým zemím a ne naopak“. Moc má být podle něj „pevně ukotvena v hlavních městech jednotlivých členských zemích“.
Stef Blok zase tvrdí, že „nizozemské zájmy v Evropě a pozitivní přístup k Unii v žádném případě neznamenají bezhraniční integraci“. Nizozemí je podle ministra v dobré pozici, ve které může hrát vlivnější roli v celé EU. Jako vážného partnera k diskusi jej prý vnímají zejména Německo s Francií. Konkrétně by se pak jeho země chtěla věnovat hlavně následujícím bodům: Migraci, bezpečnosti, silné a udržitelné ekonomice, klimatickým změnám a „podpoře a ochraně hodnot v zahraničí“.
V otázce migrace nizozemská vláda preferuje „prevenci dosaženou dohodami s africkými zeměmi a férové rozdělení migrantů mezi země EU“. Podle ministra má praxe do ideálu daleko a jeho vláda je připravena k dohodám, které „přispějí k omezení ilegální migrace“. V oblasti ochrany životního prostředí dokument zmiňuje přechod na udržitelné a z hlediska klimatu neutrální hospodářství, které „firmám nabízí příležitosti a tvorbu nových pracovních míst“.
Blokův dopis se také věnuje „obavám z protiunijní politiky a rétoriky“. Ty mohou totiž vytvářet hluboké rozpory, a to zejména mezi západní Evropou na straně jedné a Polskem a Maďarskem na straně druhé. Blok rovněž hovoří o „vlcích, kteří radši rozdělují, než aby budovali mosty“. Společnými hodnotami podle něj jsou „vláda práva, demokracie a dodržování dojednaných dohod“, tyto hodnoty jsou ale stále více interpretovány odlišným způsobem či dokonce „otevřeně zpochybňovány“.
„EU prochází dlouhodobou krizí důvěry a autority a je důležité věnovat pozornost i nesouhlasným hlasům,“ píše Blok v dopise. Podle jeho názoru přitom k EU neexistuje žádná důvěryhodná alternativa, ale skeptické názory by měly být brány v úvahu, a ne odsuzovány. EU se pak v první řadě musí snažit o obnovu důvěry občanů. „Nyní již 70 let starý projekt míru, svobody a harmonizace je jedinečný a v mnoha ohledech úspěšný,“ míní Blok.
Zdroj: Politico