Česká republika by po roce 2020 měla peníze z unijních fondů využívat na podporu inovací, zeleného hospodářství, na rozvoj dopravních a datových sítí či třeba na podporu rozvoje zaostalejších oblastí země, míní Evropská komise. Pětici široce definovaných cílů využití prostředků z fondů soudržnosti v rámci příštího dlouhodobého rozpočtu EU pro roky 2021 až 2027 dnes EK formulovala v příloze své každoroční analýzy hospodářské a sociální situace Česka.
Příloha, která popisuje, jaké "prioritní investniční oblasti" si komise předběžně představuje, se má stát základem pro vyjednávání s Prahou o konkrétní podobě příštího takzvaného programového období pro čerpání unijních peněz.
"Soupis není vyčerpávající nebo výlučný. Představuje pohled komise na to, jak maximalizovat pozitivní ekonomický dopad tří fondů kohezní politiky - Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti," uvedla dnes komise.
Upozornila také, že mezi faktory, které efektivitu čerpání peněz z EU ovlivňují, jsou "lepší a efektivnější opatření k předcházení a řešení konfliktu zájmů, zpronevěr a korupce".
Česká strana do nastujujících diskusí půjde především s tím, že o využití prostředků by měly co nejvíce rozhodovat samy přijímající země, vyplývá z dosavadních vyjádření předsedy vlády Andreje Babiše.
Podle návrhu budoucího víceletého rozpočtu EU z loňského května by ČR měla z nové podoby evropských fondů v rámci politiky soudržnosti získat až 17,8 miliardy eur (asi 454 miliard Kč) v cenách roku 2018.
Tyto evropské peníze by podle komise měly v Česku po roce 2020 přispívat k "inovativní a chytré průmyslové transformaci", například podporou výzkumu a možností inovovat a přejímat i vyvíjet rozvinuté technologie. Pomoci by měly občanům, firmám i státní správě plně využívat výhod digitálních technologií a podporovat konkurenceschopnost malých a středních firem.
České hospodářství by se podle komise mělo s pomocí unijních fondů "zazelenat", tedy orientovat se na nízkouhlíkové technologie a čistou produkci energií, vyšší energetickou účinnost a obnovitelné zdroje. S tím souvisí také snaha o zvýšení odolnosti vůči klimatickým změnám, včetně třeba udržitelného vodohospodářství.
Třetím navrženým cílem je rozvoj dopravní infrastruktury s celoevropským přesahem, i rozvoj příměstské a reigonální dopravní sítě a sítí digitálních.
Evropské fondy by měly také podporovat lepší přístup žen a znevýhodněných skupin ke vzdělání, zvyšování kvalifikací a na pracovní trh. Napomáhat by měly lepší integraci těch nejchudších skupin a zlepšovat jejich přístup k sociální či zdravotní péči.
Posledním cílem dnes zmíněným komisí pak je snaha nejrůznějším způsobem napomoci sbližování zaostávajících regionů země s těmi úspěšnějšími.
Komise dnes také upozornila, že mezi faktory ovlivňujícími úspěšné čerpání z evropských fondů je schopnost úřadů efektivně řídit využívání evropských prostředků, větší připravenost příjemců žádat peníze i na vysoce kvalitní projekty či lepší systém zadávání veřejných zakázek.