Vztahy mezi korporacemi a státem jsou mnohdy hodně složité. Jak poukazují Financial Times, americký prezident Donald Trump například po setkání s ředitelem společnosti Google uvedl, že firma pevně spolupracuje s americkou armádou, ne s tou čínskou. Předtím ale Google oznámil, že hodlá poskytovat rychlejší internetové služby pro Kubu. A to podle FT moc nesedí na Trumpovy sliby o tvrdším přístupu k Venezuele, protože Kuba jí poskytuje zpravodajské informace. Členské země se zase dohadují, zda se ve sporu o 5G sítě přiklonit k Číně nebo k USA, které chtějí dostat ze hry Huawei. A současně soudně útočí na americkou společnost . Podle FT lze v tomto zdánlivém chaosu najít několik společných rysů.
„Tyto příběhy ukazují na konflikt, který panuje v americkém tržním systému ve chvíli, kdy naráží na realitu státního kapitalismu. A také je z nich zřejmý posun od průmyslové ekonomiky k digitální,“ uvádí FT. Největší americké společnosti jsou navíc globalizované – například firmy z akciového indexu S&P 500 generují téměř polovinu tržeb v zahraničí. Proto nedává moc smysl hovořit o nich jako o subjektech, které budou plně spolupracovat s jednou jedinou zemí. Globální provázanost sebou ale nese ještě více otázek. Pokud jsou například některé čínské společnosti bezpečnostní hrozbou pro USA, proč by jí automaticky nebyly firmy jako Google, , či pro Čínu?
Další otázky se točí kolem toho, nakolik je americký kapitalismus vůbec tím, za co je často vydáván. Tedy systémem, který podporuje konkurenci. FT v této souvislosti zmiňují společnost Google, která získala zmíněnou zakázku z Kuby, „protože bývalý ředitel Eric Schmidt a jeho tři kolegové měli velké slovo u lidí z vlády Baracka Obamy a na Kubu letěli v době embarga v roce 2014.“
Šest měsíců po této návštěvě se americká politika vůči Kubě změnila a „nyní může Google na ostrov posílat svá YouTube videa“. Podle FT nejde o nijak lukrativní byznys. Ale ukazuje, že Spojené státy se v něčem podobají spíše Latinské Americe a „není divu, že mileniáni vnímají trhy jako politicky zmanipulované“. Dochází tak k tomu, že tato generace naplno vnímá neduhy kapitalismu, zatímco problémy komunismu nepamatuje.
Je těžké odhadnout, kam nakonec dospějí tenze, které současný systém vytváří. Ale je například těžké podporovat firmy v tom, aby volně alokovaly kapitál a duševní vlastnictví a zároveň po nich vyžadovat, aby spolupracovaly s jediným státem. Socialismus řešením není a to samé platí o čínském systému, který nakonec nemusí být schopen vypořádat se s moderní digitální společností. Podle FT je namísto toho potřeba, aby stát pochopil, že v ekonomice má svou roli. Tou jsou ale aktivity, které trh nezajistí, a ne třeba snaha o selektivní podporu některých společností. Pokud se toto povede, ukáže se i síla současného systému.
Zdroj: FT