Americká EIA na konci září představila nové projekce vývoje na trzích s energiemi. Pracuje se třemi základními scénáři, v prvním z nich poroste světová ekonomika o 3,7 % ročně, v druhém (základním) o 3 % ročně a ve třetím o 2,4 %. Podívejme se na vybraná témata a co u nich scénáře podle expertů implikují.
V následujících dvou grafech jsou projektované ceny ropy a světová poptávka po energiích v oněch třech scénářích. Poptávka je rozdělena na vyspělé a rozvíjející se ekonomiky a tahounem jejího růstu by přirozeně měly být energeticky „nesaturované“ rozvíjející se země. Mně osobně se pak líbí projekce vývoje cen ropy. Je totiž zřejmé, že i malé rozdíly v očekávaném globálním ekonomickém růstu generují obrovské rozdíly – od necelých 50 dolarů za barel po cca 180 dolarů za barel. Navíc jde o dolary reálné, roku 2018. A všimněme si, že ony nůžky se začínají prudce rozevírat už krátce po roce 2020. Pokud bychom pak uvěřili scénáři základnímu, tak ceny ropy se budou kolem roku 2050 pohybovat kolem 100 dolarů.
Asi to moc nepřeženu s tvrzením, že možná hlavní informací plynoucí z prvního grafu je, že ceny ropy v podstatě nemá smysl predikovat (a nemyslím to nijak posměšně, prostě to tak je). Dodat bychom zřejmě mohli, že se tu očividně počítá s poptávkovými scénáři – s tím, že čím rychlejší ekonomický růst, o to větší poptávka po ropě, a tudíž vyšší ceny. Nejde tedy o scénáře nabídkové, kde by polarity byly obrácené – čím vyšší ceny ropy, o to nižší ekonomický růst (na globální úrovni).
Další dva grafy, které jsem z analýzy vybral, se týkají základního scénáře a popisují strukturu vývoje poptávky po energiích v OECD zemích a mimo ně. U první skupiny půjde spotřeba nahoru zejména kvůli průmyslu, u druhé se k němu přidávají v podstatě všechny další složky, včetně obytných domů:
U dopravy se trochu zastavme – z hlediska spotřeby energií a s ní souvisejícím znečišťováním životního prostředí jde totiž o oblast možná nejvíce sledovanou. Další dva grafy ukazují, co si EIA myslí o dalším vývoji elektromobility, respektive celkové struktury prodejů osobních vozidel. Německé automobilky by pravděpodobně tyto projekce nepotěšily, protože podle nich bude v zemích OECD prodej aut s benzínovými motory stagnovat, či mírně klesat, ale naftové motory míří po špičce dosažené někdy po roce 2020 v podstatě k zániku. Celkově mírně rostoucí prodeje pak ve vznikající mezeře „dorovnávají“ elektromobily, hybridy a auto využívající plyn. U rozvíjejících se zemí je pak kvůli znatelnému růstu obrázek jiný – roste vše mimo nafty. A celkově je zřejmé, že i přes určitý rozvoj elektromobility EIA nečeká žádnou revoluci, natož aby tento způsob dopravy byl za nějakých 30 let naprosto dominantní:
K projekcím EIA se ještě vrátím, v tomto příspěvku bych nakonec rád poukázal na to, co si její odborníci myslí o dalším ekonomickém růstu vybraných zemí. Podle poslední dvojky obrázků by se tempo růstu Spojených států mělo dlouhodobě pohybovat pod 2 %, Japonska jen mírně nad nulou a vyspělé Evropy pod 1,5 %. Indie by měla upalovat více jak 5% tempem, čínský růst klesne pod 4 %, Rusko na tom bude podobně, jako Evropa.
Podotýkám, že jde o růsty hodně dlouhodobé, které by měly odpovídat odhadovanému dlouhodobému potenciálu. Ten je a bude dán tím, jak se bude investovat (akumulovat reálný kapitál), jak se bude vyvíjet pracovní síla a produktivita. Z tohoto pohledu a kvůli demografickému vývoji tedy nejsou ani čísla u Evropy a Japonska tak překvapivá (a produkt na hlavu by vypadal rozdílně).