Koronavirová krize a mírná zima na severní polokouli letos povedou k rekordnímu snížení poptávky po zemním plynu. Ve svém ročním výhledu to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Světová poptávka po zemním plynu se podle ní sníží o čtyři procenta, respektive o 150 miliard metrů krychlových, na 3,85 bilionu metrů krychlových. To představuje dvojnásobný pokles ve srovnání s poklesem po finanční krizi v roce 2008.
Hlavní světové trhy se zemním plynem za sebou mají rekordní pokles ceny, protože koronavirová opatření a následné snížení průmyslové výroby vedly ke snížení poptávky.
Odvětví těžby ropy a zemního plynu kvůli tomu snižuje výdaje a odkládá investice. Ačkoli se v příštím roce podle IEA poptávka zlepší, agentura má za to, že na úroveň před pandemií nemoci covid-19 se vrátí jen pomalu.
Vyspělejší trhy v Evropě, Severní Americe a v Asii zaznamenají největší pokles poptávky, který bude zodpovědný za tři čtvrtiny jejího letošního celosvětového snížení.
"Očekává se, že světová poptávka po zemním plynu se postupně obnoví během následujících dvou let. Neznamená to ale, že se rychle vrátí k normálu," uvedl šéf IEA Fatih Birol. "Koronavirová krize bude mít trvalý dopad na rozvoj trhu do budoucna. Sníží tempo růstu a zvýší nejistotu," dodal.
Po roce 2021 bude podle agentury za většinou nárůstu poptávky stát Asie, a to v čele s Čínou a Indií.
Hlavním zdrojem růstu světového obchodu se zemním plynem bude jeho zkapalněná podoba. Hrozí ale, že trh bude přesycen a udrží se nízké ceny. Nová produkce a infrastruktura se totiž začínají zprovozňovat ve chvíli, kdy je růstový trend na trhu s plynem slabší než v době, kdy se do těchto projektů investovalo, upozorňuje IEA.