Česko letos čeká rok podstatného snížení inflace, tempo růstu cen se začne snižovat na jaře. Vzhledem k oslabující poptávce a nastávající recesi může Česká národní banka (ČNB) pokračovat v politice stability úrokových sazeb. V rozhovoru s ČTK to řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Upozornil však, že pokud se v ekonomice objeví nové poptávkové tlaky, bankovní rada ČNB je připravena zvýšit základní úrokovou sazbu ze současných sedmi procent.
Meziroční inflace v listopadu činila 16,2 procenta. Podle listopadové prognózy ČNB by průměrná inflace za celý rok 2022 měla být 15,8 procenta, letos ji centrální banka očekává 9,1 procenta.
"Čeká nás rok podstatného snížení inflace. V lednu se zejména kvůli zdražení elektřiny inflace ještě zvýší, což jako centrální banka neovlivníme. První pozitivní výsledky politiky nové bankovní rady se dostaví na jaře. Inflace začne klesat, protože poptávka je výrazně ztlumena a ekonomika směřuje do recese. Lidé začínají méně utrácet, což je dobře. Proto může ČNB pokračovat v politice stability úrokových sazeb," řekl Michl.
ČNB začala razantně zvyšovat základní úrokovou sazbu ve druhé polovině roku 2021 pod vedením tehdejšího guvernéra Jiřího Rusnoka. Vrcholu sazby dosáhly loni v červnu, kdy je bankovní rada stanovila na sedm procent. Po obměně bankovní rady a jmenování Michla guvernérem převážili zastánci stability úrokových sazeb.
"Zahájili jsme nápravu hospodářství. Deset let před covidem byly úrokové sazby příliš nízké a koruna byla po několik let uměle oslabována. Rozjížděla se filozofie půjčte si, půjčte si, půjčte si, kupte si, kupte si, kupte si," zhodnotil Michl situaci, kdy základní úroková sazba byla od roku 2009 do roku 2019 pod dvěma procenty.
"S novou bankovní radou se myslím shodujeme v tom, že úrokové sazby zůstanou po určitou dobu vyšší, než jsme byli zvyklí třeba v předchozích deseti letech. Chceme motivovat lidi a firmy ke spoření a investování. Jedině tak se nebude zvyšovat zadluženost a jedině tak bude naše koruna pevná," uvedl guvernér.
Podle Michla je naprostou prioritou ČNB snížit inflaci a vrátit se k rovnovážné hladině dvou procent. Aktuální prognóza centrální banky očekává dosažení této hladiny v první polovině roku 2024. "Nyní je v Česku krátkodobá úroková sazba na nejvyšší úrovni od roku 1999. Máme nejpřísnější měnovou politiku za posledních více než 20 let a pevnou korunu - vše působí proti inflaci," řekl Michl.
Zároveň apeloval i na fiskální disciplínu. "Potřebujeme ještě od vlády politiku výrazného snižování deficitu veřejných financí, abychom společně zbrzdili růst nových peněz v ekonomice. Inflace byla na cíli ČNB naposledy v roce 2018. To bylo období, kdy veřejné finance byly v přebytku," připomněl.
Přestože centrální banka zatím prosazuje stabilní sazby a ani analytici nečekají v nejbližší době jejich změny, Michl případné další zpřísnění měnové politiky nevyloučil. "Pokud se objeví v ekonomice nové poptávkové tlaky, sazby můžeme ještě zvýšit, ale zatím jejich stabilita na dosti vysoké úrovni a pevná koruna zafungovaly. Vykročili jsme k nápravě hospodářských poměrů a ke snížení inflace," uzavřel.