Úrokové sazby Fedu se sice vyšplhaly již do intervalu 4,25-4,5 %, ale šéf americké centrální banky si stále nemyslí, že jsou na dostatečně restriktivní úrovni. Přesně takový obrázek poskytuje i nová prognóza úrokových sazeb Fedu, která vidí jejich vrchol v roce 2023 v intervalu 5,0-5,25 %, což je pochopitelně podstatně výše, než jak to vidí dolarová výnosová křivka. A to je právě kámen úrazu, který musí Fed iritovat, neboť trh (na rozdíl od centrální banky) počítá s tím, že oficiální úrokové sazby půjdou dolů již příští rok. Jinak řečeno, tzv. finanční podmínky jsou v americké ekonomice uvolněnější, než by si J. Powell & spol. přáli. I proto nová úroková prognóza Fedu implikuje restriktivnější trajektorii, ačkoliv po říjnových a listopadových inflačních číslech spí vedení centrální banky přece jenom klidněji.
Co se týká nové makro-prognózy, tak tu Fed přepsal přece jenom výrazněji, než by se dalo čekat. Tentokrát zaujme především odhad míry nezaměstnanosti, která by měla vzrůst z dnešních 3,7 % na 4,6 % na konci roku 2023. Zvýšení o téměř jeden procentní bod u míry nezaměstnanosti během jednoho roku nemůže značit nic jiného než regulérní recesi. Tento vzkaz Fedu si pak lze přeložit jediným možným způsobem - takto silné ochlazení trhu práce bude zapotřebí k tomu, aby se inflace vrátila ke dvouprocentnímu cíli (k tomu má přitom dojít až v roce 2024, resp. zcela přesně má být inflace na 2 % dokonce až v roce 2025). Dodejme, že šéf Fedu Powell na tomto místě několikrát zdůraznil, že i podle dalších indikátorů (mimo míru nezaměstnanosti) zůstává trh práce stále extrémně utažený a právě proto bude nutné úrokové sazby vyšroubovat výše, než vedení Fedu odhadovalo v září.
Ať již z nové prognózy či z tiskové konference J. Powella mělo zřejmě vyplynout, že Fed je stále nastaven velmi jestřábím způsobem. Nicméně z tržní reakce není příliš jasné, že by se tato komunikace americké centrální bance povedla. Trh totiž sází na to, že Fed na dalším zasedání (1. února 2023) v tempu zvyšování úroků dále zpomalí a zvýší sazby jen o 25 bazických bodů. Tento tržní názor J. Powell na své tiskovce explicitně nerozporoval, tudíž se může snadno stát, že finanční podmínky budou i nadále uvolněné, byť si to centrální banka nebude přát. Pokud pak budou konjunkturální data i nadále silná, budou muset američtí centrální bankéři svoji rétoriku znovu přitvrdit a dostat zvýšení o +50bps v únoru zpátky do dolarové výnosové křivky.
*** TRHY ***
Koruna
Koruna nadále setrvává v těsné blízkosti 24,30 EUR/CZK. Zásadnější rozruch tak nevzbudilo ani včerejší jmenování dvou nových členů bankovní rady ČNB. Těmi jsou Jan Kubíček (analytik Národní rozpočtové rady) a Jan Procházka (šéf úvěrové pojišťovny EGAP), kteří v únoru příštího roku nahradí viceguvernéra Marka Moru a Oldřicha Dědka. Současně byl novým viceguvernérem jmenován dosavadní člen bankovní rady Jan Frait.
Měnově-politické názory dvou nových centrálních bankéřů nejsou příliš známé, nicméně předpokládáme, že po únorové obměně nedozná měnová politika ČNB výraznějších změn. Dále proto předpovídáme stabilitu úrokových sazeb na úrovni 7 % pro nejbližší kvartály. Současně máme za to, že oba noví členové bankovní rady budou pragmaticky podporovat stávající režim intervencí na tlumení volatility na české koruně. To ostatně před prezidentem jako prioritu zmínil i guvernér Aleš Michl, který de facto potvrdil pokračování současného intervenčního režimu.
Eurodolar
Eurodolar zažil sice díky Fedu volatilní seanci, ale nakonec se obchoduje na stejných úrovních jako před 24 hodinami. Vzhledem k tomu, že se Fedu nepodařilo výrazněji pohnout s výnosovou křivkou (viz úvod), tak eurodolar postrádal silnější impuls.
To se však může změnit dnes odpoledne, kdy zasedá ECB. Od této centrální banky se očekává zvýšení o 50 bazických bodů, avšak důležitější mohou být paralelní rozhodnutí ohledně kvantitativního uvolňování, resp. i rétorika prezidentky ECB Lagardeové.
Zahraniční Forex
Vedle ECB to budou v západní Evropě další tři centrální banky, které dnes budou zvyšovat sazby. Kromě norské centrální banky bude ve hře Bank of England (BoE) a švýcarská centrální banka (SNB). Jak BoE, tak SNB by měly zvednout sazby o 50 bazických bodů, přičemž u švýcarské centrální banky nelze vyloučit, že to bude i více (vzhledem k tomu, že zasedá jednou za kvartál).
Akcie
Včerejší obchodování v USA bylo zkraje takřka bez volatility a všichni účastníci trhu napjatě očekávali výsledek zasedání americké centrální banky (FED). Po něm byla reakce trhu negativní a hlavní akciové indexy propadly do červených hodnot. Nejslabším článkem dne byl technologický sektor (Apple -1,6 %, Tesla -2,6 %, AMD -3,8 %, Nvidia -2,2 %). Nedařilo se ani finančnímu sektoru (Bank of America -1,4 %, Citigroup -1,3 %, Goldman Sachs -2,3 %). Výraznější růsty pak zaznamenal zdravotní sektor, primárně biotechnologie (Moderna +5,8 %, BinTech +4,4 %, Mirati Therapeutics +4,2 %).