Energetická společnost formálně zahájila arbitrážní řízení proti ruské plynárenské společnosti Gazprom. Kvůli krácení dodávek zemního plynu v loňském roce žádá náhradu škody okolo jedné miliardy korun. ČTK o tom dnes informoval mluvčí Ladislav Kříž. Možnost arbitráže zmínil už loni v říjnu předseda představenstva a generální ředitel Daniel Beneš.
"Arbitráž se sídlem v Ženevě bude rozhodována tříčlenným arbitrážním tribunálem," uvedl mluvčí.
Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko loni v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí. Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím sítě plynovodů. Kontrolu nad firmou má Kreml.
Rusko loni mimo jiné zastavilo provoz plynovodu Nord Stream 1, který dodával ruský plyn po dně Baltského moře do Německa. Nord Stream 1 mohl přepravovat až 167 milionů metrů krychlových denně.
Beneš se ale domnívá, že ruská energetická válka proti Evropě začala už předloni zhruba rok před invazí na Ukrajinu. Rusko podle něj nenápadně přestalo dodávat plyn, úroveň naplněnosti zásobníků klesala. "Byl to plíživý tah ze strany Ruska," řekl v říjnu v pořadu Otázky Václava Moravce České televize (ČT).
Zahájili jsme @SkupinaCEZ arbitrážní řízení proti společnosti Gazprom export.
Už loni na podzim jsem upozornil, že nás výpadky dodávek plynu v roce 2022 významně poškodily. Proto nyní žádáme u arbitražního tribunalu v Ženevě náhradu škody.https://t.co/kQZg077vT4
Už tehdy označil mezinárodní arbitráž za jediný možný krok. "V momentu, kdy někdo neplní kontrakt, který máte, je těžké se bavit o něčem jiném než náhradě škody," řekl Beneš na dotaz, zda s Gazpromem jedná o dodávkách na letošní rok. Výpadky v dodávkách podle něj jasně poškodily. "Je to ve vyšších stovkách milionů až v prvních miliardách
korun, logicky to budeme vymáhat," řekl Beneš v ČT. Otázkou podle něj je, co se povede vymoct.
Premiér Petr Fiala (ODS) na konci letošního ledna uvedl, že Česká republika v loňském roce snížila svou závislost na ruském plynu z původních 97 procent na aktuální maximálně čtyři procenta. Plyn z Ruska stát nahradil dovozem plynu z Norska a zkapalněným plynem LNG ze zámoří. Do budoucna chce stát omezit závislost na ruském plynu úplně, nahradit jinými zdroji chce i dovoz ruské
ropy.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se loni v srpnu kvůli omezování dodávek z Ruska dostala až do blízkosti 350
eur (zhruba 8400 Kč) za megawatthodinu (MWh). Od té doby již ale výrazně klesla, v posledních dnech se dostala pod 68
eur (zhruba 1630 Kč) za MWh. Za poklesem cen stojí mírná zima a vysoká úroveň dodávek zkapalněného zemního plynu.