Aktualizováno Ministerstvo financí zhoršilo letošní výhled ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle dnes zveřejněné predikce vzroste o 1,2 procenta, v listopadu předpokládalo růst o 1,9 procenta. Česko se tak ani v letošním roce nevrátí na ekonomickou úroveň před pandemií covidu-19, řekl novinářům vrchní ředitel sekce hospodářské strategie a politiky ministerstva financí David Prušvic. Výhled inflace ministerstvo naopak zlepšilo o 0,2 procentního bodu, za celý rok by měla dosáhnout 3,1 procenta.
Za loňský rok ministerstvo zhoršilo odhad ekonomického vývoje na pokles o 0,6 procenta proti 0,5 procenta z předchozí predikce. Letošní oživení HDP by měla táhnout postupně se zvyšující spotřeba domácností, kterou nastartuje to, že po dvou letech znovu porostou reálné mzdy.
Rizikem pro hospodářské oživení jsou podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) geopolitické faktory, jako jsou například konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě, které mohou zdražit komodity nebo narušit dodavatelsko-odběratelské řetězce. "Pokud se ale bude situace na energetických trzích vyvíjet jako v posledních měsících, tak by proces zbavování se závislosti Evropy na ruských surovinách neměl ovlivňovat výkon ekonomiky," řekl Stanjura.
Ministr také podotkl, že podle predikce by se letos mělo Česko vrátit k hospodářskému dohánění evropského průměru. Růst českého HDP by měl být zhruba o půl procentního bodu vyšší než v eurozóně.
Národní ekonomická rada vlády (NERV) tento týden předložila kabinetu návrh 37 opatření, která by měla podpořit dlouhodobý ekonomický růst. Podle Stanjury by vláda měla vybrat tři nebo čtyři taková opatření a intenzivně se jim věnovat, spíš než aby se snažila prosadit celý seznam. Ministr by přitom podpořil zejména návrh NERV na zpružnění zákoníku práce. Vzhledem k dlouhodobě nízké nezaměstnanosti by bylo vhodné, aby zaměstnanci i firmy mohly snáz ukončovat pracovní poměry. V případě propuštění zaměstnance bez udání důvodu je podle Stanjury namístě debata o výši odstupného, nebránil by se pěti měsíčním platům.
Průměrná inflace by měla letos klesnout na 3,1 procenta z loňských 10,7 procenta. Meziroční inflace se po většinu roku bude pohybovat pod třemi procenty. K tlumení inflačních tlaků bude podle ministerstva přispívat i působení vládního konsolidačního balíčku.
Nezaměstnanost měřená v metodice Českého statistického úřadu (ČSÚ) se letos mírně zvýší na 2,8 procenta proti loňským 2,6 procenta, uvádí predikce ministerstva. I nadále by ale měla být její hodnota jedna z nejnižších v EU. Objem mezd a platů by měl meziročně narůst o 6,6 procenta, reálné mzdy se po dvou letech poklesu zvýší o 3,2 procenta, ovšem zatím se nevrátí na úroveň před covidem-19.
Česká národní banka (ČNB) ve své zatím poslední predikci z listopadu očekává letos růst HDP o 1,2 procenta a průměrnou inflaci 2,6 procenta. Prognóza České bankovní asociace z listopadu počítá s letošním hospodářským růstem 1,8 procenta a s průměrnou inflací 2,5 procenta.
Prognóza ministerstva financí (v závorce uvedeny odhady z listopadové predikce):
| růst HDP |
2,4 |
-0,6 (-0,5) |
1,2 (1,9) |
| Inflace |
15,1 |
10,7* |
3,1 (3,3) |
| Nezaměstnanost (VŠPS) |
2,2 |
2,6 (2,7) |
2,8 (2,8) |
*konečné číslo zveřejněné ČSÚ