komentář doplněn
Průmyslová produkce se podle údajů Českého statistického úřadu v březnu meziročně zvýšila o 4,1%, což je mírně vyšší než naše očekávání i konsensus trhu. Po očištění od vlivu počtu pracovních dní je výsledek ještě příznivější: 6,2%.
K příznivému výsledku přispěla tradičně úspěšná odvětví, zejména výroba elektrických a optických přístrojů. Tento segment průmyslu se také podílel na udržení vysoké dynamiky vývozu průmyslové produkce, jež se v březnu meziročně zvýšila o 8,5%. Tržby z průmyslové činnosti vzrostly o 0,8%, po očištění o kalendářní variace o 3,0%. Již pátý měsíc v řadě převyšují přírůstky produkce nárůst tržeb, což indikuje méně příznivou odbytovou situaci. Na rozdíl od stavebnictví zůstává v průmyslu příznivá relace růstu reálných mezd a produktivity práce. Průměrná reálná mzdy se zvýšila o 1,0%, produktivita práce meziročně vzrostla o 3,2%, ovšem pouze za cenu snížení počtu zaměstnanců o 2,3%. Podmínky v průmyslu přituhují.
Průmysl patří mezi nejdůležitější odvětví české ekonomiky, a proto je jeho vývoj bedlivě sledován. Znepokojivým momentem je již téměř půl roku trvající divergence ve vývoji produkce a tržeb v průmyslu indikující méně příznivý vývoj poptávky po průmyslové produkci. Tento stav není dlouhodobě udržitelný a pokud by se odbytová situace opět nezlepšila, bude muset dojít k přizpůsobení produkce. Otázkou je, kde hledat příčinu tohoto stavu.
V poslední době jsou v souvislosti s průmyslovou produkcí zmiňovány dva rizikové faktory. Prvním z nich je méně příznivý hospodářský vývoj v zahraničí, jež by mohl negativně ovlivnit exportní možnosti české průmyslové produkce. Konjunkturní ukazatele z jednotlivých zemí EU skutečně stále přináší spíše rozpačité výsledky a pozitivní hodnocení se odráží spíše v očekávání budoucího vývoje než současné situace. Názorným příkladem je stav německého průmyslu. Nicméně, údaje o tržbách z vývozu průmyslové produkce této argumentaci nenasvědčují. Tyto tržby se v březnu meziročně zvýšily o 8,5%, za celé 1. čtvrtletí činí zvýšení 10,0%, což je téměř shodná hodnota, jako v předchozích dvou čtvrtletích.
Dalším z možných vysvětlení je postupné prosazování negativních efektů zhodnocení kurzu koruny, které logicky nejdříve zasáhne korunovou hodnotu tržeb z vývozu průmyslové produkce. Tomuto "účetnímu" vysvětlení lze jistě připsat nemalý díl poklesu nominální hodnoty tržeb. V průběhu března se však již mohly začít prosazovat také negativní efekty reálného zhodnocení na konkurenceschopnost vyvážené produkce, resp. životaschopnost exportních firem při poklesu hodnoty tržeb.
Pro letošní rok očekáváme zvýšení průmyslové produkce o 5,0%, přičemž přibývá faktorů, jež by mohly posunout tuto prognózu směrem dolů. Po celý rok se však průmysl patrně nevymaní z poklesu zaměstnanosti.
David Marek